RED BULL FLYING BACH!

DUCH JOHANNA SEBASTIANA BACHA SE V KARLÍNSKÉM DIVADLE VZNÁŠEL V RYTMU DOBŘE TEMPEROVANÉHO KLAVÍRU A BREAK DANCE! FLYING STEPS TO ROZTOČILI NA HLAVÁCH, AŽ SI BACH MUSEL DÁVAT POZOR NA PARUKU.

Vše začalo poklidně, za tichých tónů klavíru. Pokračovalo baletním vystoupením jedinečné japonské tanečnice Yui Kawaguchi. Vzápětí na scénu vtrhla mužská část company Flying Steps a hned jejich první číslo vyvolalo bouřlivý potlesk. Pražské publikum prvně v životě na vlastní oči uzřelo mistry v létání vzduchem - otočky na hlavě, kouzlení s lidským tělem, popírání fyzikálních zákonů. A to vše za barokní hudby geniálního skladatele. Šťastný ten, kdo se během pouhých dvou dní po odvysílání reklamního spotu na televizních obrazovkách stal držitelem vstupenky na jedno ze tří unikátních představení tohoto geniálního tanečního souboru. Kdo zaváhal, může jen litovat.

Strhující, více než hodinu trvající show, byla odměněna frenetickým standing ovation a určila jediné téma na následném večírku, kde neuvěřitelné taneční kousky byly předmětem hovoru celé řady tuzemských hvězd - někdo se byl podívat, jiný čerpal inspiraci pro svá vlastní vystoupení, ale nadšení byli bez výjimky všichni! Tak třeba zpěvačka a sama výtečná tanečnice DARA ROLINS se nechala slyšet: "Mám ráda kombinaci klasiky a moderny, což Flying Steps dotáhli k dokonalosti. Obdivovala jsem přesahy baletu do street dance, který byl navíc dovedený k absolutnímu mistrovství. Tady je zkrátka třeba smeknout klobouk, protože zde už přestává legrace. Miluji, když odcházím s pocitem, že ve mně zůstala dobrá emoce. A to se tentokrát podařilo beze zbytku."

Na profesionální tančení se přišla podívat i herečka a zpěvačka BÁRA POLÁKOVÁ, která sama v těchto dnech pilně trénuje taneční figury v soutěži StarDance: "Čtyři hodiny jsem dnes dřela waltz a rumbu, takže jsem se přišla původně jen rozptýlit po náročném tréninku - ale musím říct, že tohle úžasné představení dokázalo cukat i s mým unaveným tělem." Nadšení ostatně neskrývala ani LEONA MACHÁLKOVÁ: "Byla jsem u vytržení z toho, jak někdo dokáže prezentovat break dance - pro mě to byla show ve 3D! Úplně plasticky jsem cítila na jedné straně sílu, kdy tihle neskuteční tanečníci dokázali vyťukat každou šestnáctinu a dvaatřicetinu, na straně druhé neuvěřitelnou baletní lehkost. Mělo to obrovský šmrnc - vzdušnost, bravuru a eleganci. Nádherní lidé v syntetické dokonalosti, kteří předávají publiku neuvěřitelnou radost. A to už vůbec nemluvím o tom, že tolik pekáčů buchet pohromadě jsem na lidských tělech už dlouho neviděla! Pokud se pan Bach díval, tak se ještě teď musí v nebi tetelit blahem!"

Vystoupení Red Bull Flying Bach však nebylo pouze doménou žen, cestu do Karlínského divadla na vyprodané představení si našel i KRYŠTOF MICHAL, zpěvák skupiny SUPPORT LESBIENS, který své pocity shrnul do výstižně věty: "Bylo to úžasný! Dlouho jsem neviděl a neslyšel nikoho, kdo by takhle krásným způsobem dokázal zpopularizovat klasickou hudbu." O něco podobného se u nás snaží MICHAL DVOŘÁK se svým projektem Vivaldiano, jenž samozřejmě v pondělí večer nemohl na vystoupení Red Bull Flying Bach chybět. A i on měl pro vystoupení jen slova chvály: "Jelikož i já se snažím kombinovat klasickou hudbu s moderní, tak musím smeknout klobouk - nevím, jestli si toho všimne laik, ale odborník musí jen ocenit tu neuvěřitelnou dřinu a spoustu práce trvající celé roky, která je v pozadí tohohle projektu. To se nedá popsat jinak než - naprostá dokonalost!"

Spojení klasiky a moderní hudby ostatně ocenil i JAN MAXIÁN ze skupiny NIGHTWORK: "Jsem nesmírně rád, že se někdo rozhodnul propojit takovýmto způsobem klasiku s moderním tancem - to nebyla pouhá moderna, kterou můžeme každý týden vídat v televizních talentových soutěžích, ale souhra hip hopu a baletu. A to ani nezmiňuji Christopha Hagela, který během celého představení hrál na klavír - jeho elegance a klid povýšily celou show na úžasný klavírní koncert, nad nímž poletovali fyzicky velmi zdatní lidé ve fantastických tanečních kreacích. Prostě paráda!"

A s nadsázkou sebě vlastní ohodnotil výkon nezapomenutelných tanečníků i režisér a herec JAKUB KOHÁK: "Byl to hodnotný sportovní výkon, který by v sále Karlínského divadla zvládnul málokdo - i když já samozřejmě ano!"

Počátky breakdance sahají do 70. let minulého století, kdy svoji hudbou oslňoval publikum James Brown. A nebyla to jen jeho hudba. Přišel také s dosud nevídanými pohyby. Pojmenoval je The Good Foot a tím odstartoval styl, který se později vyvinul v tzv. bboying.

Tehdejší bboying se však od dnešního podstatně lišil. Oldschoolový breakdance byl v podstatě pouze floor rock, bez power moves či jiných akrobatických prvků. Většina těchto pohybů byla založena na ostrém rytmickém zatínání svalů podle hudby. Přesto se stal nejosobitější taneční mánií tehdejší doby a velmi rychle získal na popularitě mezi černošskou a portorikánskou mládeží Jižního Bronxu v New York City.

Machrování tancem místo pěstmi

Proto je dnes za rodiště dnešního breakdance považován Bronx. Mladí tanečníci zakládali skupiny, tzv. crew a rozvíjeli vlastní taneční styly a postupy, aby spolu a s ostatními crews mohli „zápasit“. Někdy nešlo o nic víc než o pouhé machrování, jindy však tyto taneční souboje mladíky uchránily před vážnými pěstními bitkami. Hlavní myšlenka těchto „battlů“ zněla: Ukaž, co umíš. Já ti ukážu, že to umím líp.

Postupem času získával breakdance na ulici i ve společnosti stále větší ohlas, a to s sebou přinášelo rozvoj nových stylů. Proslulá Rock Steady Crew neustále posouvala jeho umělecké hranice. Od této chvíle čítal repertoár breakdance nejen prvky floor-rock, ale také otočky na hlavě, na zádech, na rukou nebo točení nohou ve vzduchu. V roce 1981 tuto verzi breakdance proslavil režisér Charlie Ahearn, když natočil působivý film Wildstyle, ve kterém vystupovala Rock Steady Crew.

Dnes patří tento tanec mezi světové fenomény a mezinárodně proslulé crews křižují celý svět a šíří své umění moderního breakdance. Soutěže, jako např. Battle Of The Year, Red Bull Beat Battle či Red Bull BC One lákají tisíce diváků. Breakdance pronikl do popkultury a stal se nenahraditelným prvkem současného kulturního života.

Projekt Red Bull Flying Bach nyní odstartoval novou etapu této evoluce. Dosud žádná choreografie nebyla tak úzce spjata s každou notou hudebního základu. Tím se otevřel prostor širokému spektru tvůrčích možností - breakdance se střetává s klasikou. V Praze se tento unikátní projekt představí ve třech zcela vyprodaných představeních od 29. do 31. října v Hudebním divadle Karlín. Přiveze ho špičková berlínská skupina Flying Steps.

Slovníček breakdance

Breakdance využívá pohyby, které lze rozdělit do pěti skupin: top rocks, footwork, power moves, spins a freezes.

Top rocks

Bboys většinou zahajují své vystoupení základním krokem zvaným top rocks. Je to první vyjádření jejich stylu a příprava na spiny, footwork, power moves a freezy.

Footwork

Tyto pohyby jsou známé též pod názvem down rocks a provádějí se s rukama i nohama na zemi. Jejich kombinací bboys předvádějí, jak rychle a přesně dokážou ovládat nohy. Základním pohybem z této kategorie je 6-step, tedy jakási chůze po kruhu kolem rukou opřených o zem. Footwork je zpravidla příprava na akrobatičtější prvky zvané power moves.

Power moves

Jak název vypovídá, power moves jsou nejefektnější prvky breakdance, ve kterých se snoubí nesmírná síla s akrobatickým vedením těla. Kromě síly a precizního vedení pracuje tanečník při power moves se setrvačnou energií tak, že roztáčí nohy a trup. Nejznámější power moves se nazývají swipe, windmill a flare.

Spiny

Pro tyto pohyby je charakteristická rotace celého těla a dotyk se zemí. Při ideální provedení se bboys několik otoček odrážejí, aby získali rychlost a setrvačnou energii, a potom volně „proplachtí“ až patnáct otoček. Spiny lze provádět na jakékoliv části těla, ale jelikož mohou být velmi bolestivé, breakeři často nosí dlouhé nohavice a rukávy, vycpávky nebo čepice. Nejznámější spinové prvky jsou backspiny, headspiny a spinning.

Freeze

Tato technika znamená zastavení celého těla v určitém výjimečném pohybu. Jak z názvu vyplývá, tato pozice má vypadat jako zamrznutí. Freezy se často provádějí v efektních a krkolomných polohách náročných na rovnováhu.

Christophe, jak jste přišel na nápad spojit Bachovu hudbu a breakdance?

V roce 2009 jsem měl možnost vidět skupinu Flying Steps tancovat. A poté, co jsem je viděl a co jsem je poznal, bylo absolutně jasné, že bych s nimi chtěl připravit představení. Na druhou stranu i Flying Steps měli určitou vizi, že vytvoří vlastní představení na vážnou hudbu, jen ještě nenašli vhodné dílo. Tak jsem studoval jejich pohyby a přišel jsem na to, že nejlépe se hodí Bachův Dobře temperovaný klavír, protože jejich tanec je právě tak přesný, ostrý a elegantní jako Bachovy skladby.

Vidíte něco, co má Dobře temperovaný klavír a breakdance společného?

Samozřejmě. Breakdance pomáhá vizualizovat Bachovy skladby velmi věrně, zvláště kontrapunktický rytmus. Hodí se k němu lépe než moderní tanec či balet. Navíc breakdance i Bach interpretují čas, vizuálně i hudebně, velmi podobným způsobem.

Ale spojit tyto dva světy bylo obtížné?

Musíte mít na paměti, že v tomto projektu jsme museli spojit dvojí výrazivo: na jedné straně stál kontrapunkt, téma a modulace, na straně druhé pak výrazy jako „commander“, „hardbeat“ a „toprock“. Hlavním problémem však bylo vizualizovat Bachovy pomalé fugy, které ve skutečnosti rytmus ani nemají.

Bylo nutné obětovat část uměleckých nároků Bachova díla, abyste jej přizpůsobili světu pouličního tance?

Z Bachovy umělecké posvátnosti jsme nechtěli obětovat vůbec nic. Ale v určitých okamžicích, v těch nejlepších okamžicích, přináší jeho hudba osvěžující radost, což platí i pro Flying Steps, kteří tu hudbu interpretují a tančí na ni. Jejich přístup Bachovy fugy velmi výrazně naplňuje energií.

A co rozdělení úloh pro tento projekt? V čem spočívala vaše úloha?

Mojí úlohou v projektu Red Bull Flying Bach bylo vysvětlit hudbu, analyzovat ji způsobem, kterému budou moci Flying Steps porozumět. Říci jim, jak Bach se svou důmyslností a inteligencí svá díla skládal. Když došlo na vlastní choreografii, do uměleckého procesu jsem nezasahoval. Chtěl jsem, aby Flying Steps vytvořili vlastní verzi, vlastní přístup k Bachovi. Měli by hudbu naplnit vlastními nápady a nejvhodnějšími pohyby. A to se jim dost povedlo!

Uplatňujete u svých inscenací nějaký obecný speciální přístup?

Mé inscenace vždy spojují moderní životní styl a díla vysoké kultury. Před projektem Red Bull Flying Bach jsem však nikdy nepracoval se skupinou tančící breakdance. Hodně jsem se naučil a obdivuji Flying Steps za to, jak jsou energičtí a přímí. Obdivuji je, jak se tohoto projektu i hudby Johanna Sebastiana Bacha chopili. Nakonec jsem chtěl ukázat, že hudba, kterou Bach komponoval, je skutečně „cool“ a že hip hop či breakdance mohou také patřit do vysoké kultury.

V dubnu 2010 měl projekt Red Bull Flying Bach premiéru v Neue Nationalgalerie v Berlíně a dosáhl značného uznání. Jak na tento střet kultur reagovalo obecenstvo?

Reakce publika byla ohromná. Bez ohledu na to, zda šlo o starší milovníky znalé vážné hudby či mladé lidi, kteří nikdy Bacha ani jinou hudbu tohoto druhu moc neposlouchali: všichni byli fascinováni, jak se tyto dva světy k sobě dokonale hodí. Někteří moji kolegové, někteří dirigenti i hudebníci byli dokonce překvapeni, jak se nám podařilo transformovat Bacha do tohoto moderního světa, aniž bychom obětovali jeho uměleckou hloubku.

Spolu se skupinou Flying Steps jste obdrželi „ECHO Klassik Sonderpreis 2010“, vysoce považované ocenění udělované dílům z oblasti vážné hudby. Čekali jste, že něco takového nastane?

To tedy skutečně nečekali. Mám-li být upřímný, v těchto kategoriích ani neuvažuji. Ale byl jsem opravdu rád, především kvůli Flying Steps.

Co si slibujete od probíhajícího světového turné?

Myslím, že Red Bull Flying Bach bude srozumitelný všude. Od Florencie po Tokio: každý tomu může porozumět. Vážná hudba představuje jeden z mála hudebních jazyků, který se vyznačuje globálním způsobem komunikace. Kromě toho jsem rád, když vidím, že projekt spojuje různé kultury. Ať už je to ulice či vysoké umění – sdělení, se kterým přicházíme, pochopí každý.

Taneční představení Red Bull Flying Bach se koná ve dnech 29. - 31. 10. v Hudebním divadle Karlín v Praze.

Flying Steps jsou taneční skupina, která se dala dohromady v berlínské čtvrti Kreuzberg, když ještě patřila pankáčům, anarchistům a příznivcům Do It Yourself scény. Lídr dnes světově proslulých tanečníků Vartan Bassil partu zformoval v roce 1993 s dlouholetým přítelem Amigem. „Tenkrát jsme to dělali jen pro to, že nás to bavilo,“ vzpomíná dnes Vartan, rodák z Libanonu, který v hlavním městě Německa žije už dvacet let.

Flying Steps jsou nyní vlajkovou lodí německé breakdancové flotily. Získali čtyři světové mistrovské tituly, založili vlastní taneční školu, vydali tři hudební alba a vystupují po celém světě.

Nápad z Kreuzbergu ovládl evropská pódia

Škola Flying Steps Dance Academy se nachází přesně na takovém místě, na kterém byste ji čekali. Cihlové domy v okolí, stará skladiště, parkoviště a pár popelnic. Zkrátka nenápadný dvůr a v prvním patře za čerstvě natřenými černými kovovými dveřmi se však zrodil nový svět. Hiphopové beaty pumpují prostorem a těly tanečníků.

„Dlouho jsem si pohrával s myšlenkou, že bychom tančili na klasickou hudbu. Viděl a slyšel jsem to v hlavě a věděl jsem, že by to fungovalo, protože to, co dokáže baletka na nohou, třeba piruetu, my dokážeme na hlavě,“ vypráví Vartan a oči mu o toho svítí jako vždy, když mluví o Red Bull Flying Steps.

Byl si jistý úspěchem, protože věděl, že má nejlepší tanečníky na světě. Benny, Brahim, KC-1, Lil Ceng, Lil Rock a Mikel. Nejmladšímu je jen 19 let, ale všichni jsou skutečnými mistry svého umění a dokonale připraveni na to, aby stvořili něco nového. S tímhle týmem se Vartan nemusel bát vysnít si projekt Red Bull Flying Bach a přenést Bachovu hudbu do moderní éry. S cembalem, klavírem a elektrobeaty. S mimořádnou vizuální výpravou. S příběhem. A na výjimečných místech.

Klasická hudba a breakdance je však takový střet kultur, že musí zákonitě pobouřit strážce tradic v obou táborech. Vartan Bassil přesto trval na svém, ačkoliv „spousta lidí jen kroutila hlavou, když jsme se o našem projektu poprvé zmínili.“

Učil se u Bernsteina, miluje nezvyklá místa

Významný podíl na fenomenálním úspěchu projektu má Christoph Hagel, klavírista, dirigent a ředitel opery. Byl to on, kdo Vartanovi navrhl hudbu Johanna Sebastiana Bacha, nejvirtuóznějšího představitele barokní hudby.

Christoph získal vzdělání v Berlíně, ve Vídni a v Mnichově u hudebních velikánů Sergia Celibidache a Leonarda Bernsteina. Proslavil se provedením klasických oper na nezvyklých a zajímavých místech, jako například ve stanicích metra či v muzeích. Právě on byl zjevně tím správným partnerem pro Vartanovu vizi. „Flying Steps jsem poznal teprve rok před zahájením projektu,“ říká Christoph Hagel. Fascinovala ho energie, nadšení a profesionalita celé skupiny i každého člena.

Podle Christopha Hagela, uměleckého ředitele projektu Red Bull Flying Bach, k sobě Johann Sebastian Bach a urban dance vůbec nemají daleko. „Preciznost pohybů a způsob, jakým se drobnější pohyby propojují ve větší symboly, je naprosto stejný mechanismus, jaký ve svých kompozicích využíval Johann Sebastian Bach,“ vysvětluje Hagel. „Breakdance se dokonale hodí ke kontrapunktické struktuře Bachových kompozic. Podle mého názoru jsou Bach i breakdance naprosto rovnocenně cool,“ tvrdí Christoph.

Japonská kráska na scéně

Nicméně tvůrci Red Bull Flying Bach se nespokojili s pouhým přenesením a vizualizací Bachovy hudby. Vartan Bassil do choreografie zakomponoval scénickou hru představující další střet kultur. „Nechtěli jsme pouze postavit breakové tanečníky na jeviště, ale prostřednictvím tance také vyjádřit a zdůraznit kontrast našeho umění a Bacha. Proto jsme hledali tanečnici, která by měla stejnou vizi jako my,“ vysvětluje Vartan roli krásné tanečnice Yui Kawaguchi.

Příběh protínající Red Bull Flying Bach evokuje klasické balety: skupina tanečníků zkouší Bachovy fugy, když tu se objeví záhadná žena. Odlišuje se od nich nejen vzhledem, ale i tancem. Tanečníci ji nechtějí vzít mezi sebe, ale ona je neústupná. Samozřejmě mezi nimi dochází ke tření, ale kde je tření, tam vzniká žár. A kde je žár, brzy se objeví i láska. Jeden z tanečníků se do ní zamiluje a ona se nakonec stane klíčovou součástí představení.

Yui Kawaguchi, která má klasické taneční vzdělání a kromě toho vystudovala i zpěv a herectví, představuje protipól energických breakových tanečníků. „Působím jako spojovací článek pro klasicky orientované publikum, které se s uměním breakdance dosud nesetkalo,“ vysvětluje Yui. „Když vidíte oba styly společně na jevišti, uvědomíte si, jak skvěle se k sobě hodí.“

Vartan: stvořili jsme novou kapitolu breakdance

Reakce odborné veřejnosti, tedy kritiků na propojení moderního pouličního tance s klasickou barokní hudbou byla z počátku odmítavá. Kritici namítali, že tyto dva světy si nemůžou rozumět, k Johannu Sebastianovi Bachovi se podle nich tenisky nehodí. Umlčela je však vyprodaná představení evropského turné 2011, nadšené recenze i obecenstvo a v neposlední řadě udělení ceny ECHO Klassik Sonderpreis 2010. „Kolegy z klasické hudební sféry fascinovala autenticita naší interpretace,“ říká Christoph Hagel.

Vartan má z úspěchu projektu ještě větší radost, vidí za tím velký kus práce, kterou udělali pro hiphopovou scénu. „Věřím, že díky tomuto projektu se stylu breakdance otevřou dveře nových světů. Chceme ukázat, jak pozitivní, kreativní, vysoce kvalitní a náročná dokáže být celá hiphopová kultura. Red Bull Flying Bach je další kapitolou breakdancové evoluce. Náš taneční styl se konečně dostává tam, kam právem patří: na velká pódia tzv. vysoké kultury.“

Link na video najdete zde.

Všechno to začalo v roce 1993 v Berlíně; 357 kilometrů od Eisenachu, kde se v roce 1685 narodil Johann Sebastian Bach. Kadir Memis zvaný Amigo a Vartan Bassil zde založili breakdanceovou skupinu Flying Steps; dnes má devět členů a několikanásobné vítězství v mezinárodních soutěžích Battle Of The Year a Red Bull Beat Battle. Byli skvělí a obdivuhodní - na základě breakdance vytvořili dvě hry pro PlayStation a otevřeli vlastní školu Flying Steps Academy Berlin. Ale pořád ještě tomu něco chybělo. Nebo spíš někdo. Tím byl dirigent a umělecký šéf Christoph Hagel; psal se rok 2010.

Ten nápad byl stejně jednoduchý, jako geniální - roztančit všechny končetiny v rytmu Bachovy kompozice Dobře temperovaný klavír; nejlépe při otáčkách na hlavě! Street dance za zvuků klavíru a cembala na pozadí barokního kostela na nejmodernější scéně? Proč ne! Každý přece ví, že J. S. Bach byl rebel své doby - třítýdenní dovolenou si bez skrupulí a svévolně prodloužil na tři měsíce, umožnil přístup na kůr "cizí dívce", přijímal nová pracovní místa bez souhlasu předchozího zaměstnavatele, několik týdnů si poseděl v kriminále; curriculum vitae hodné slušně ostrého rappera z amerického Bronxu!

Proč by tedy neměl roztančit breakdanceovou crew? Tím spíš, že tenhle výjimečný skladatel byl pozoruhodný experimentátor - není jeho chyba, že v osmnáctém století ještě nebyla práce s computery a electro beaty v módě. Jak totiž dokazuje hudební nastudování pro jedinečnou show Red Bull Flying Bach, baroko a současnost překlenuje velmi soudružný most. Dneska by možná většina z dvaceti Bachových dětí tančila street dance a pyšnila se prestižní německou cenou Echo Award stejně jako Flying Steps. Jejich unikátní a zcela nezapomenutelná show bude k vidění v pražském Hudebním divadle Karlín jen třikrát a dost! A to v rámci světové tour po 14 zemích, jež navazuje na loňské beznadějně vyprodané evropské turné. Nepropásněte tedy jedinečný tanec fug a preludií! Slovensky: Tanec fug a pre ľudí! Česky: Tanec jednověté hudební skladby a pro lidi!