PARTYINFO
MUSIC INFINITY MEETS C(T)NOSTI 2009
Datum konání: |
23.05.2009 - sobota |
Místo konání: |
Praha - kostel sv. Šimona a Judy |
Live: |
Alio Die, Mathias Grassow |
Popis: |
start 20:00, vstup 300/400 czk |
Za ambientem zamiřte v sobotu do kostela
MUSIC INFINITY meets C(t)NOSTI
Tentokrát se projekt Music Infinity spojil s konceptem C(t)nosti, který je součástí pražského veletrhu Esoterika a v rámci tohoto spojení proběhne také o den dříve workshop a improvizace interpretů na posvátném místě poblíž kamenných stél v Tróji.
Alio Die - Hudba prorostlá mechem a kapradím
Etnická větev ambientní hudby má ve svém středu řadu výrazných osobností – Steve Roache, Roberta Riche nebo třeba Michaela Stearnse. Žádná z těchto hvězd ale není tak fyzicky spjatá s přírodním živlem svého bezprostředního okolí jako Ital Stefano Musso. Jako Alio Die vstoupil na hudební dráhu na konci osmdesátých let minulého století a hned od začátku udivoval hudební veřejnost dotažeností svého jedinečného, snivého jazyka. Zároveň založil vydavatelství Hic Sunt Leones, našel si starodávný kamenný dům v osamělé oblasti Toskánských vrchovin a zde rozbyl svůj hlavní stan, kde tráví většinu svého produktivního času v Lunae studiu.
Jeho styl se, stejně jako muzika, pomalu proměňuje v čase, přesto však Alio Die konstanty zůstávají v hudbě stejné. Mám tím na mysli táhlé atmosférické plochy, které jsou často tvořeny „roztíráním“ původního akustického hraní na všemožné nástroje jako citár či různé perkuse, opentlené nenápadnou hrou na drobné akustické objekty (chrastidla, kameny, kovy, ale i citera nebo kalimba) a řadou samplů striktně přírodního charakteru. Celý koncept Stefano dovádí k dokonalosti autorskými obaly, často obsahující nějaký ten přírodní dárek z Mussových toulek po okolní krajině Lombardie.
Během dvaceti let působení Alio Die vydal Stefano víc jak čtyřicet alb, přičemž velmi rád spolupracoval s muzikanty z různého spektra hudební škály. Ať už to byli již zmiňovaní Vidna Obmana Robert Rich, nebo temnější Lustmord, indická zpěvačka Amelia Cuni, japonská darkwave děvčata Jack Or Jive nebo elektronický tanečník Red Sector. Speciální pozici mezi spolupracovníky mají italští kolegové Raffaele Serra a Matteo Zini (Opium), s kterými má boční projekty Five Thousand Spirit, respektive Sola Translatio. I přes různorodost spolupracovníků, a tu a tam i vstupních témat (na desce Tempus Rei si například dává za cíl přiblížit atmosféru klášterů, které jeho venkovské sídlo obklopují), dokázal Alio Die pokaždé nahrávky prodchnout mlžnými opary své kontemplativní imaginace, a to bez jakýchkoliv New Age berliček nebo world music „moderních“, prvosignálních vylepšení.
U Alio Die je už po létech jasné, že jeho cílem je přiblížit svou hudbu prostředí, kterému je oddán. Pravidelně tak střídá zeleň zahrady obklopující jeho milánské Temple studio s horskými vycházkami do blat a hlubokých lesů Toskánska. Stefano se na každé nahrávce snaží obtisknout tichý svět kolem sebe do drážek nosiče, přičemž sám se staví do pozice jak aktivního muzikanta, tak i vnímavého pozorovatele, který své úlovky nenuceně prezentuje ostatním.
Zatímco míra jeho vydavatelských aktivit je stále svižná, počty jeho živých vystoupení se v každém roce dají spočítat na prstech jedné ruky. Už z tohoto důvodu je více než potěšitelné, že Stephano Musso míří poprvé koncertně do Prahy, kde vystoupí v sobotu 23. května 2009 v exkluzivních prostorách kostela sv. Šimona a Judy.
Vybraná diskografie:
Jako Alio Die – 35 alb
Jako Sola Translatio – 3 alba
Jako Five Thousand Spirits – 5 alb
Under An Holy Ritual (1992), Fissures (s Robertem Richem, 1997), Echo Passage (s Vidnou Obmanou, 2000), Apsaras (s Amelií Cuni, 2001), Expanding Horizon (s Mathiasem Grassowem, 2002), Mei-Jyu (s Jack Or Jive, 2005), Cube 7 - Sospensione D'Estate (s Jamesem Johnsonem, 2007), Aura Seminalis (2008)
Mathias GRASSOW – Produchovnělá ambietní elektronika
Mathias Grassow, který v současné době patří mezi světovou špičku v oblasti meditační ambientní hudby a často spolupracuje i s dalšími hudebníky, kteří vytvářejí obdobnou hudbu působící hluboce na lidskou mysl a duši. Na počátku 80. let se Grassow začal věnovat převážně klávesovým nástrojům, syntezátorům, programování a stylově se řadil spíše k New Age. Později se hudebně začal přiklánět k čístému ambientu s etnickými prvky nebo tzv. drones, často se zvuky tibetských mís od jeho dlouholetého souputnika Klause Wieseho, který se stal jeho nejen hudebním vzorem a učitelem. Tvorba Mathiase Grassowa má silný duchovní rozměr a souvisí to s jeho hudebním i duchovním vývojem, který má blízko k indické józe zvuku (náda józe) a nástroji, na něž hrál – tánpúra, citera, tibetské mísy, alikvotní zpěv. Dále ho ovlinila cesta buddhismu, súfismu, křesťanské mystiky, ale i inspirace Kelty a Vikingy. Jeho hudba se většinou rozvíjí v časově delších skladbách, které přesto, že jsou hrané na chladné elektronické nástroje a mají silný emotivní, srdce hřející účinek a duchovní rozměr. Stejně jako Alio Die velmi často spojuje své síly s dalšími umělci tohoto žánru a krom zmíněného alba s Alio Die vydal i další společná díla. Vedle dlouholétého přítele Klause Wieseho s ním spolupracoval třeba i americký hudebník Jim Cole, německý kolega Amir Baghiri, španělský klavírista a skladatel Bruno Sanfilippo či naš domáčí multiinstrumentalista Jiří Mazánek, se kterým ostatně představí několik skladeb naživo i na této výjímečné akci. V poseldní době však nejvíce tvoří s německým producentem Thomasem Weisem, jejichž debutové album vyšlo i u nás na značce Next Era. Nedávno také spolu rozjeli koncepční počin Nautic Depths. Zároveň můžete Mathiase Grassowa najít i v elektronickém projektu Nostalgia, kde se společně s hudebníky Rüdigerem Gleisbergem a Carstenem Agthe věnuje experimentálnější poloze ambientu.
Vybraná diskografie:
Psychic Dome (1992), Lanzarote Concert (1995), True North (s Amirem Baghirim, 1999), Mercurius (s Klausem Wiesem, 2001), The Hollow (s Jimem Colem, 2001), Expanding Horizon (s Alio Die, 2003), Conscience (s Thomasem Weissem, 2006), Ambessence Piano & Drones (s Brunem Sanfilippem, 2007), Inner Path (s Jiřím Mazánkem, 2008)
www.mathias-grassow.de
www.myspace.com/mathiasgrassow
Vstupné pouze v předprodeji Ticketpro za 300/400 Kč + poplatky.
Již dobře zavedený večírek pro fanoušky hudby převážně poslechového rázu s názvem Music Infinity se tuto sobotu propojuje s konceptem C(t)nosti, který je součástí veletrhu Esoterika a srdce všech milovníků ambientu mohou opět zaplesat! Jednočlenný italský projekt Alio Die, jenž je natolik fascinován přírodou, že drobné akustické objekty stejně jako samply s ryze přírodními zvuky do své tvorby pravidelně používá, společně s německým Mathiasem Grassowem, který je zase špičkou v oblasti meditační hudby se silným duchovním rozměrem, se totiž od 20:00 představí v kostele sv. Šimona a Judy v Dušní ulici!
Tentokrát se projekt Music Infinity spojil s konceptem C(t)nosti, který je součástí pražského veletrhu Esoterika a v rámci tohoto spojení proběhne také o den dříve workshop a improvizace interpretů na posvátném místě poblíž kamenných stél v Tróji.
Alio Die - Hudba prorostlá mechem a kapradím
Etnická větev ambientní hudby má ve svém středu řadu výrazných osobností – Steve Roache, Roberta Riche nebo třeba Michaela Stearnse. Žádná z těchto hvězd ale není tak fyzicky spjatá s přírodním živlem svého bezprostředního okolí jako Ital Stefano Musso. Jako Alio Die vstoupil na hudební dráhu na konci osmdesátých let minulého století a hned od začátku udivoval hudební veřejnost dotažeností svého jedinečného, snivého jazyka. Zároveň založil vydavatelství Hic Sunt Leones, našel si starodávný kamenný dům v osamělé oblasti Toskánských vrchovin a zde rozbyl svůj hlavní stan, kde tráví většinu svého produktivního času v Lunae studiu.
Jeho styl se, stejně jako muzika, pomalu proměňuje v čase, přesto však Alio Die konstanty zůstávají v hudbě stejné. Mám tím na mysli táhlé atmosférické plochy, které jsou často tvořeny „roztíráním“ původního akustického hraní na všemožné nástroje jako citár či různé perkuse, opentlené nenápadnou hrou na drobné akustické objekty (chrastidla, kameny, kovy, ale i citera nebo kalimba) a řadou samplů striktně přírodního charakteru. Celý koncept Stefano dovádí k dokonalosti autorskými obaly, často obsahující nějaký ten přírodní dárek z Mussových toulek po okolní krajině Lombardie.
Během dvaceti let působení Alio Die vydal Stefano víc jak čtyřicet alb, přičemž velmi rád spolupracoval s muzikanty z různého spektra hudební škály. Ať už to byli již zmiňovaní Vidna Obmana Robert Rich, nebo temnější Lustmord, indická zpěvačka Amelia Cuni, japonská darkwave děvčata Jack Or Jive nebo elektronický tanečník Red Sector. Speciální pozici mezi spolupracovníky mají italští kolegové Raffaele Serra a Matteo Zini (Opium), s kterými má boční projekty Five Thousand Spirit, respektive Sola Translatio. I přes různorodost spolupracovníků, a tu a tam i vstupních témat (na desce Tempus Rei si například dává za cíl přiblížit atmosféru klášterů, které jeho venkovské sídlo obklopují), dokázal Alio Die pokaždé nahrávky prodchnout mlžnými opary své kontemplativní imaginace, a to bez jakýchkoliv New Age berliček nebo world music „moderních“, prvosignálních vylepšení.
U Alio Die je už po létech jasné, že jeho cílem je přiblížit svou hudbu prostředí, kterému je oddán. Pravidelně tak střídá zeleň zahrady obklopující jeho milánské Temple studio s horskými vycházkami do blat a hlubokých lesů Toskánska. Stefano se na každé nahrávce snaží obtisknout tichý svět kolem sebe do drážek nosiče, přičemž sám se staví do pozice jak aktivního muzikanta, tak i vnímavého pozorovatele, který své úlovky nenuceně prezentuje ostatním.
Zatímco míra jeho vydavatelských aktivit je stále svižná, počty jeho živých vystoupení se v každém roce dají spočítat na prstech jedné ruky. Už z tohoto důvodu je více než potěšitelné, že Stephano Musso míří poprvé koncertně do Prahy, kde vystoupí v sobotu 23. května 2009 v exkluzivních prostorách kostela sv. Šimona a Judy.
Vybraná diskografie:
Jako Alio Die – 35 alb
Jako Sola Translatio – 3 alba
Jako Five Thousand Spirits – 5 alb
Under An Holy Ritual (1992), Fissures (s Robertem Richem, 1997), Echo Passage (s Vidnou Obmanou, 2000), Apsaras (s Amelií Cuni, 2001), Expanding Horizon (s Mathiasem Grassowem, 2002), Mei-Jyu (s Jack Or Jive, 2005), Cube 7 - Sospensione D'Estate (s Jamesem Johnsonem, 2007), Aura Seminalis (2008)
Mathias GRASSOW – Produchovnělá ambietní elektronika
Mathias Grassow, který v současné době patří mezi světovou špičku v oblasti meditační ambientní hudby a často spolupracuje i s dalšími hudebníky, kteří vytvářejí obdobnou hudbu působící hluboce na lidskou mysl a duši. Na počátku 80. let se Grassow začal věnovat převážně klávesovým nástrojům, syntezátorům, programování a stylově se řadil spíše k New Age. Později se hudebně začal přiklánět k čístému ambientu s etnickými prvky nebo tzv. drones, často se zvuky tibetských mís od jeho dlouholetého souputnika Klause Wieseho, který se stal jeho nejen hudebním vzorem a učitelem. Tvorba Mathiase Grassowa má silný duchovní rozměr a souvisí to s jeho hudebním i duchovním vývojem, který má blízko k indické józe zvuku (náda józe) a nástroji, na něž hrál – tánpúra, citera, tibetské mísy, alikvotní zpěv. Dále ho ovlinila cesta buddhismu, súfismu, křesťanské mystiky, ale i inspirace Kelty a Vikingy. Jeho hudba se většinou rozvíjí v časově delších skladbách, které přesto, že jsou hrané na chladné elektronické nástroje a mají silný emotivní, srdce hřející účinek a duchovní rozměr. Stejně jako Alio Die velmi často spojuje své síly s dalšími umělci tohoto žánru a krom zmíněného alba s Alio Die vydal i další společná díla. Vedle dlouholétého přítele Klause Wieseho s ním spolupracoval třeba i americký hudebník Jim Cole, německý kolega Amir Baghiri, španělský klavírista a skladatel Bruno Sanfilippo či naš domáčí multiinstrumentalista Jiří Mazánek, se kterým ostatně představí několik skladeb naživo i na této výjímečné akci. V poseldní době však nejvíce tvoří s německým producentem Thomasem Weisem, jejichž debutové album vyšlo i u nás na značce Next Era. Nedávno také spolu rozjeli koncepční počin Nautic Depths. Zároveň můžete Mathiase Grassowa najít i v elektronickém projektu Nostalgia, kde se společně s hudebníky Rüdigerem Gleisbergem a Carstenem Agthe věnuje experimentálnější poloze ambientu.
Vybraná diskografie:
Psychic Dome (1992), Lanzarote Concert (1995), True North (s Amirem Baghirim, 1999), Mercurius (s Klausem Wiesem, 2001), The Hollow (s Jimem Colem, 2001), Expanding Horizon (s Alio Die, 2003), Conscience (s Thomasem Weissem, 2006), Ambessence Piano & Drones (s Brunem Sanfilippem, 2007), Inner Path (s Jiřím Mazánkem, 2008)
www.mathias-grassow.de
www.myspace.com/mathiasgrassow
Vstupné pouze v předprodeji Ticketpro za 300/400 Kč + poplatky.