ROZHOVOR
Seiji: "Mám pořád hlad, přineste mi v sobotu muffiny!"
Není na světě fanda broken beatu, který by neznal Bugz In The Attic. Prostě není, vyloučeno... A právě Paul Dolby alias Seiji z téhle početné sestavy to v sobotu rozbalí na novém večírku Tvykse a Tuca v Meet Factory. Co vlastně bude hrát, neví nikdo - jeho záběr je totiž opravdu široký a každá nová skladba či remix naprosto originální prací. Podle rozhovoru je jasné, že hudba za něj hovoří více než slova, přesto se mi z něho podařilo vytáhnout, že nový matroš pro Róisín Murphy je hotový, kde ho můžete slyšet zpívat, jak se vede broken beatu, že jeho "divné" remixy jsou v kurzu i že by si dal muffin. Tak mu udělejte radost...
Paule, jak se ti vlastně spolupracovalo s Róisín Murphy? Byli jste opravdu spolu ve studiu a skladby pro album Overpowered přiváděli k úplné dokonalosti a nebo, jak se to dneska dělává, to probíhalo jenom po síti?
My jsme se potkali, když jsme pro ni remixovali singl Sow Into You ještě jako Bugz In The Attic. Když jsme se pak dohodli na spolupráci, vždycky jsem jí přehrával své momentální nápady, takže v podstatě jsme valnou většinu těch příspěvků pro toto album složili přímo ve studiu...
Předpokládám, že velmi brzy, až si dostatečně užije všechny ty příjemné mateřské povinnosti, pustí se do dalšího materiálu s plnou vervou... Už jste se domlouvali na nějakém pokračování?
Ona je fakt hrozně pracovitá, takže pár nových věcí už máme hotových. :)
Jak vlastně technicky probíhá nahrávání vaší tvorby pod hlavičkou Bugz In The Attic? Je vás jako psů, takže vážně jste všichni ve studiu a jen tak si jamujete a průběžně všechno nahráváte, protože se to může hodit a nebo to děláte tak nějak na etapy a jednotliví členové do studia přichází a zase odchází?
Ta první verze je správně! :) Většinou to vypadá tak, že jsme všichni pohromadě a po maličkých kouscích se to klube na povrch. Ono je tohle vzájemné pošťuchováni v tvorbě vždycky hodně kreativní...
Máte až neskutečnou kliku na vokalisty a vokalistky se silnými a zajímavými hlasy, ale zkoušel jsi ty sám někdy zpívat?
Jasně, kazdý ráno ve sprše. :) No, ráno...
Tvoje remixy jsou opravdu nekompromisní... Třeba v tom pro Faithless – Not Going Home nezůstal kámen na kameni. Už se ti někdy stalo, že ti vedení firmy řeklo, ať se nezlobíš, ale že tohle prostě vydat nemohou a nebo už jsi dnes v takové pozici, že je každá tvá odvážná práce vítána?
Většinou je to tak, že ode mě lidi chteji remix právě proto, že dopředu tuší, že to zas bude něco co divného. :) Tím pádem je pak vlastně každý spokojený...
Platíš za průkopníka broken beatové scény... V jaké je dnes podle tebe tahle škatulka situaci? Klasicky se nenápadně prolnula do dalších žánrů a nebo se brzy dočkáme toho módního přívlastku "nu" a na dveře nám náhle zaklepe nu broken beat? :)
Jé, to fakt ne! Tudy se určitě pouštět nemusíme. Broken beat měl velký vliv na to, co se právě děje, takže bych řekl, že se úplně přirozeně rozplynul dál...
Pokud tvoříš muziku ty sám, zajímáš se ještě stále o nové mašinky a další technické vymoženosti, nebo zastáváš názor, že to podstatné už bylo vymyšleno v osmdesátých a devadesátých letech a člověku stačí ty různé kopie Moogu a hračky z japonských továren na nástroje?
Pořád hledám další a další cesty, jak muziku skládat. Nové nástroje, mašinky a všechny ty roztodivné věcičky kolem... Prostě chci, aby celý ten nahravaci proces byl co možná nejpřirozenější. Každopádně jsou tu kvanta starých mašinek, které stále výtečně fungují. Naštěstí!
Až donedávna jsem si myslel, že Timber od Coldcut je ukázkovým trackem, který se prostě zremixovat nedá... Ty jsi dokázal opak. Byla to pro tebe velká výzva, aby v tom Coldcut ještě byli poznat a kouzlo téhle úžasné věci jsi nepoškodil nepřirozeným zásahem? Kolik času jsi nad touhle verzí strávil?
Dal jsem si záležet, aby všechno proběhlo fakt spravedlivě. :) Ale nakonec to šlo překvapivě hladce a je z toho čistá práce se všemi těmi originálními zvuky, nic dalšího jsem tentokrát nepřidával. Všechny ty zvuky byly tak skvělé, že kdyz jsem si je natahal do jednotlivých stop, šlo to úplně samo jako po másle...
Nemá cenu se tě ptát, zda raději pracuješ sólově nebo v týmu, protože mi přijde, že jsi snad celý život obklopen dalšími muzikanty... Ale čím jsi chtěl být, když ti bylo dejme tomu 10? Určitě jsi ani v nejmenším netušil, že budeš jezdit po celém světě jako DJ a ve volném čase dělat muziku, která se bude lidem líbit...
Jasně, jsem moc spokojený, že mě hudba uživí. Fakt je to obrovské štěstí, já vím. Vlastně ani netuším, co jiného bych dělal - možná bych hrál na violoncello nebo tak něco. Hru na nástroje upřednostňuju, ale šťasný jsem na pódiu i jako DJ. Je to jednoduché - hudbu prostě miluju...
A poslední otázka nakonec. Kolik jsi za život spořádal muffinů?
Já mám pořád šílenej hlad. Přineste mi muffiny! :)
Ptal se Myclick v září 2010.
foto: archiv