ROZHOVOR

 

Sound Pellegrino Thermal Team: "Pokud budou super lidé na parketu, pak bude super i naše vystoupení!"

Mají za sebou hvězdnou hudební kariéru jako TTC, kterou pověsili na háček, aby mohli začít znova. Rádi experimentují, jejich živelná vystoupení jsou plná bláznivých momentů, které lidi na parketu přivádějí k šílenství. Orgasmic a Teki Latex aka Sound Pellegrino Thermal Team mají 11. září namířeno do nové Roxy, kde s Tvyksem odpálí třetí díl Vibratoru a slibují: "Pokud budou super lidé na parketu, pak bude super i naše vystoupení!"

 

Vaše vystoupení vypadají dost šíleně. :) Vzpomenete na nějaké opravdu vypečené?

Víš, ta nejlepší vystoupení nebývají zároveň ta nejšílenější. Máme nejraději, když potkáme staré známé, potom mají naše vystoupení vždy pořádnou šťávu. V létě jsme přesně tohle zažili v Tokiu a Montrealu, kam přišli všichni naši tamní známí a vypuklo tam skutečné veselí!:)

Na jaké místo, kde jste hráli, vzpomínáte nejraději?

Rozhodně na Sydney – hodně nám to tam sedlo, odehráli jsme skvělý set, klub byl super a právě přišlo hodně australských kámošů. Mohli jsme si dovolit hrát fakt ulítlý, nikdy nevydaný pecky a lidi šíleli! Opravdová euforka ale nastala, když jsme pustili starý TTC vypalovačky a do nich začali improvizovat. Ještě bychom chtěli zmínit Chicago – nebylo narváno, ale atmoška byla nezapomenutelná. Lidi se radovali, tančili – zkrátka kolébka house music nás přijala jako členy své rodiny.
 

A naopak? Na jaký mejdan byste raději zapomněli?

Na Perth. Promotér se z nějakého důvodu na poslední chvíli rozhodl, že naše vystoupení přesune na jiné místo. Skončili jsme na párty plné děcek ve stylu Dim Mak, kde se hrálo tupé elektro prokládané stupidními bootlegy. Nás uklidili na vedlejší stage, kde jsme hráli pro barmana, nebyla tam ani noha. Půl hodiny před koncem setu jsme to vzdali a odešli. Nechci na nikoho ukazovat, prostě jsme se dostali na špatnej mejdan, to se stává.

Pojďme k hudbě, jste ve francouzské kapele TTC, s níž jste si užili spoustu slávy. Jak na to vzpomínáte?

Jsme hodně pyšní na to, co jsme s TTC dokázali. Troufáme si říct, že ve své době jsme nebyli doceněni. Snažili jsme se experimentovat a přišli jsme s úplně novým zvukem, z něhož dodnes těží hip hop, pop a vůbec celá elektronika. Bylo skvělé jezdit po celém světě, hodně nás to ovlivnilo, ale na druhou stranu nás to i vyčerpávalo. Ke konci to bylo spíš obyčejné zaměstnání než hudební vášeň a rozvíjení se. TTC stále žijí a v budoucnu uvažujeme, že opět vyrazíme na šňůru. Máme ale několik podmínek: schopné lidi kolem a odpovídající finanční zajištění. Neradi bychom zněli jako nějaké fifleny, ale máme dost cestování dodávkou plnou vynervovaných lidí, spaní v hotelových špeluňkách a hraní před lidmi, kteří netuší, o čem je naše hudba. Hráli jsme takhle šest let a svoje jsme si vybrali. Pokud znova vyjedem, musí to vypadat jinak.

Teki, jsi považován za šedou eminenci francouzské taneční scény i díky labelu Institubes. Jakou roli tam máš?

Založil jsem ho společně s Tacteelem a Jean René Etiennem (CEO). Pořád jsem hlavním podílníkem.
 

Před mnoha lety ovládla Paříž Ed Banger mánie. Z fotek se mi zdá, že jste na jejich mejdanech byli dost často. Jaký máte k téhle partě vztah a co si myslíte o šílenství, které kolem nich rozpoutala média.

Celé to opravdu bylo trochu přifouknuté médii a sociálními sítěmi v čele s MySpace. Ve skutečnosti to byla bandička z Paříže, která se tím jen bavila. Když Ed Banger stejně jako Institubes začal, motali jsme se kolem. Pedra (Busy P) opravdu respektujeme a se všemi lidmi kolem jsme byli přáteli dávno před založením labelu. Třeba Mr Flash, první umělec Ed Banger, produkoval první desku TTC, to samé platí o Feadzovi a Tacteelovi. Justice makali v distribuci, pod níž běžela naše značka Institubes. Ed Banger je skvělý label, bohužel nevědomky odstartoval tvrdý zvuk, kterého se všichni chytili a na němž se francouzská hudební scéna dost zasekla.

Sébastien Léger, váš francouzský kolega z branže, si myslí, že současná francouzská scéna za nic nestojí. Co si myslíte vy? Souhlasíte?

To není pravda. Je spousta malých labelů a nováčků, kteří ji posouvají. Třeba značka Youngunz s projekty French Fries, Bambounou, Menaré aka Rito Kid, pak třeba parta Club Cheval, Panteros666 z The Teenagers, který na Sound Pellegrino vydá singl nebo skvělý Canblaster, pravděpodobně další superstar z Francie. To samé Brodinski, stává se z něj nejlepší DJ své generace, pak Noob, Douster, Momma´s Boy. Z minimalové scény je tu projekt Get The Curse, z popové Art Nouveau, skvělou hudbu stále dělají chlapci ze staré školy. Francouzská scéna je zdravá, možná má teď méně přehnaného marketingu a stupidních MySpace fotek, takže není tak na očích, ale to je jen dobře...
 

Zkuste třemi slovy popsat váš zvuk...

Sparse futuristic funk.

Jak vás napadlo založit vlastní značku Sound Pellegrino?

Chtěli jsme podpořit nahrávky, které nás bavily a zkusit si digitální distribuci. Toužili jsme začít od píky: nový label, nová jména, nový zvuk a nový způsob vydávání hudby.

Co dalšího chystáte na labelu?

Remixy Dinosaurs With Guns a výše zmíněný singl Panteros666 balancující mezi naivním tropickým housem a temnou, melodickou, okultní gabbou...

Jak Institubes tak Sound Pellegrino vydávají nová jména. Kdo podle vás stojí právě teď za pozornost?

Harvard Bass a Douster nás teď doslova válcují. Máme rádi UK labely jako Nightslugs a Numbers. Taktéž Státy a jejich LOLboys a Dubbel Dutch. Z deepovějších vod pak víří mezinárodní vody Wolf+Lamb se Soulcrap. Pak jsme objevili Kink - strašně šikovného chlapíka z Bulharska. A samozřejmě všichni Francouzi, o nichž už byla řeč.
 

Právě jste přijeli z asijské a americké šňůry. Jaké máte dojmy?

Státy jsou konečně připraveny na náš zvuk. Stačí na tom ještě zamakat a bude to velké! Japonsko je nejúžasnější místo na světě a lidé tam ze Sound Pellegrino šílí! Je tam takové menší hnutí. Náš japonský kámoš Big O, jemuž patří slavná oděvní značka Phenomenon, pro nás jako dárek navrhl trička. Chápete? Aby se neprozradil, neřekl si ani o grafické podklady, přesto vypadají skvěle, stejně jako ty z jeho krámu. Jenže tyhle jsou jen čtyři na světě. Nejlepší dárek, který jsme kdy dostali...

Co vaše produkce? Máte na ni vůbec čas?

Zrovna řešíme nové releasy Sound Pellegrino Thermal Team. Není kam spěchat, chceme vydávat jen originální skladby, s nimiž jsme stoprocentně v pohodě, které odrážejí naše hip hop a house kořeny s chutí experimentovat. Zkuste si poslechnout naše remixy L-Vis 1990 a Mikix The Cat, přesně o tom mluvíme...

Pokud se nepleteme, v Roxy vystoupíte poprvé, byli jste u nás někdy?

Ale byli, někdy v roce 2001, nebo 2002 v rámci Big Dada Tour. Pamatujeme si skateboardovou a BMX rampu uprostřed klubu. Matně si ještě pamatuju, že klub byl v té době vytopený.

Co vám naskočí, slyšíte–li o Česku?

Nevím, že by guláš? :) Ten jsme u vás posledně jedli. Pak samozřejmě krásné ženy.
 

Roxy bude mít v září nový interiér, co podle vás musí dobrý klub mít?

Na to neexistuje pravidlo. Máme rádi mezonetové kluby, kde má DJ pocit, že je vládcem vesmíru, i malé kluby, kde zpocení lidé tančí na stolech. Musí být dobrá dekorace a samozřejmě temné koutky, kde se dá schovat a dělat neslušné věci.

Co od vás v Roxy můžeme čekat? Chystáte něco speciálního?

Vždy minimálně z 80% improvizujeme. Jsme svázáni s publikem – pokud je dobré, jsou dobrá i naše vystoupení.

Co děláte, pokud zrovna nesedíte ve studiu nebo v letadle?

Máme rádi seriály, teď zrovna Mad Men, True Blood nebo The Shield a dobré restaurace. Prosím, vemte nás v Praze do pořádné restaurace...

www.roxy.cz

facebook fanpage: Roxy Prague

Twitter: Roxy_Prague

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016