RECENZE
Recenze: Justin Robertson - Gyroscope
Od roku 2001 nebylo ani jediného, kdy by tenhle plešatý a většinou i lehce zarostlý chlápek nenavštívil naší republiku minimálně dvakrát. Střídá tu jeden fesťák za druhým a pro mnoho lidí je právě on tím sympatickým taťkou klubového houseu. Od doby nocí Bugged Out! v Roxy už uplynul nějaký ten pátek a tak není určitě na škodu omrknout styl, jakým teď Justin Robertson žije. Krom jeho nového singlu to můžete zkusit i 24. března v Roxy na party Elektra.
Dalo by se říct, že Justin Robertson nemá příliš velký zájem lišit se od většiny pekařů, kteří už dávno nedělají housky dle původní receptury. Jak je teď v módě, ochucuje i Justin toto voňavé hudební pečivo ingrediencemi z electra a minimalu a ačkoliv navenek působí všechny ty zákusky velmi lákavě, při jejich ochutnání můžete, ale také nemusíte, zjistit závažné nedostatky. Obávám se, že těch se nevyvaroval ani velikán, jakým Justin Robertson bezpochyby je. Možná zvolil horší kuchařku, možná zapomněl včas vydat pečivo z trouby, každopádně jistý je jeden fakt: i když label Acapulco vydal svůj první vinyl se zahraničním jménem na obalu, neznamená to nutně, že by byl lepší, než ty čtyři předešlé, české.
Na straně A narazí jehla na přenosce na skladbu Gyroscope, která mimochodem vyšla už loni na jaře na desce "Neverwork" na stejnojmenném labelu. Obsahuje, co by asi tak správný lomcovák na parket obsahovat měl. Svěží moderní zvuk okořeněný acidovou náladou, energickou melodii, nenápadný vokál a další klasické prvky a postupy, které přispívají k rozjezdu, vrcholu a závěru celé skladby. Houseové nováčky to může nadchnout, ale electro-housem ošlehané posluchače to spíše donutí k zamyšlení: není toho už příliš? Vždyť z jakého důvodu by se měl člověk stále dokola nechat balamutit podobnou hudební formulí, která je nyní patrná z každé druhé micro-electro-groovy-housy desky? Ale i v případě skladby Gyroscope se dá najít pozitivum. Až jí Justin na Elektře 24. března zahraje, určitě jí pomocí mašinek nějak více zefektní a vygraduje a v probíhající euforii bude znít úplně jinak. Takhle doma si ty plynule otáčející se drážky neužívá ani ta jehla, natož já.
"Sájd bí" v sobě skrývá track Doorbell. Toho je mi trochu líto, protože před Gyroscope musel vyklidit pozici jedničky této desky a přitom by se na tento post hodil podstatně více. Je postavený na clinks'n'clicks zvuku (neplést s clicks'n'cuts) a v tomto zábavném provedení je doplněn o sampl elektrické kytary. Ten je naprosto primitivní a vystačí si jen s pár tóny, ovšem v celkovém kontextu tohoto tracku přesně vykresluje jeho charakter; tedy s málem udělat hodně. Doorbell není skladbou pro vrchol djského setu, kdy se očekává patřičný počet rukou nad hlavou. Ovšem s její pomocí lze lidi na ten vrchol patřičně naladit.
Tak se mi zdá, že Justin Robertson ze sebe vydal tak polovinu svých schopností. Možná si tu druhou schovává pro své březnové vystoupení v Praze. Doufejme ale, že v Roxy nepředvede jen tu půlku zbývající, ale že zahraje jak nejlépe umí a za sebe doufám, že podobným trackům, jako je Gyroscope, se co nejvíce vyhne.
Hodnocení: 55%
Justin Robertson - Gyroscope
formát: 12˝
čas: 11:00
label: Acapulco Records
kat.č.: ACAPULCO 005
Info: www.acapulco-records.cz
www.myspace.com/djjustinrobertson
Ukázky: www.juno.co.uk/products/256552-01.htm&highlight=doorbell
Bude se vám líbit, máte-li rádi: Tomas Andersson, Eric Prydz, Audion atd.