RECENZE

 

Filmová recenze: Než si pro nás přijde

Čas kvapí. Mladistvá síla se před několika lety odebrala k zaslouženému odpočinku a teď už jen vyhlíží, kdy se k ní vaše trouchnivějící tělesná schránka nadobro přidá. Dva postarší chlapíci Jack Nicholson a Morgan Freeman se ale jen tak nehodlají vzdát. Poslední měsíce života si chtějí užít. Ve velkém.

 

Co byste dělali, kdyby vám doktoři řekli, že jste se stali právoplatnými vlastníky rakoviny a zbývá vám něco mezi půl rokem a rokem života? Rozházet všechny peníze za kupu zbytečností a adrenalinové zážitky, abyste taky konečně za ty roky práce dostali náležitou odměnu, je jedna možnost. Na všechno se vykašlat a rezignovaně ležet na nemocničním lůžku dokud nezazní dlouhý nepřerušovaný tón, je možnost druhá. Obě znějí sice hrozně kýčovitě a neoriginálně, ale ve filmu Než si pro nás přijde to zkrátka jinak nefunguje.

Zápletka je tady úplně jednoduchá a nápadně připomene německý snímek z roku 1997 Klepání na nebeskou bránu. Dva postarší pánové - bohatý mrzout bez rodiny (klasika Jacka Nicholsona) a dobrák s rodinou a obrovskými znalostmi (klasika Morgana Freemana) - se spolu seznámí, když je nemocniční personál hodí na stejný pokoj a ke všemu oběma sdělí, že jsou ve stádiu nevyléčitelné rakoviny. Dobrák Carter Chambers začne sepisovat několik maličkostí, které by rád ještě za svůj život stihnul. Mrzout Edward Cole seznam upgraduje do dynamičtější podoby a pozve spolunocležníka, aby se vydali na závěrečnou životní adrenalinovou jízdu, při které budou řešit jedině prasknuté cévky a jiné zdravotní komplikace. A jelikož by odmítnutí této velkorysé nabídky byla kapku nuda, jde se na věc.

Chlapíci jdou skákat v tandemu z letadla, jezdit v nablýskaných bourácích a vydávat se po celém světě za dobrodružstvím. Pozitivní nálada je až na prvním místě a na bezstarostnost se v tomto snímku hraje zvlášť. Než si pro nás přijde má díky tomu solidní spád a ve spojení s nepřehnanou délkou to šlape po celou stopáž. Jednotlivé epizodky dvojice Nicholson-Freeman jsou přitom přesně takovými, u kterých si většina řekne „jó, tohle bych chtěl taky zažít a sem bych se chtěl taky podívat, snad se někdy dočkám, Máňo“. Procestovat svět musí být přece fajn.

Jenže celé té pohodě a naprosto idealistickému vyrovnávání se smrtí podráží berle právě ta pohoda a naprosto idealistické vyrovnávání se smrtí. Stáří může být skvělé, rodina je důležitá a peníze nejsou všechno. Na víc, než obehrané moralizování o podstatných věcech, se laciný scénář Justina Zackhama opravdu nezmůže. Chybí jakýkoliv moment překvapení, protože jak bude celá taškařice probíhat až do samého konce, si každý snadno vydedukuje už během úvodních scén.

Sympatický dojem se udržuje pouze díky dobře zkorigované režii Roba Reinera a ústřednímu duu čerstvých sedmdesátníků. Nicholsonovi s Freemanem posty dvou cizinců, kteří se postupně stávají skvělými přáteli, veskrze pasují. Přestože se v jejich filmografiích nebude film Než si pro nás přijde honosit na pozici hereckých majstrštyků, mohou na něj hezky vzpomínat. Jejich příbuzenstvo se zase při sledování svých úspěšných dědečků, strýčků nebo otců zvládne emotivně dojímat.

Že by ale moralitky skutečně zapůsobily na běžného diváka, jenž nepatří do věkové kategorie hlavních figurantů, to skutečně ne. Je to schopně natočená zábava naplněná optimismem, kterou se dá zaplácnout jeden hezký a poklidný večer. Očekávat něco víc by ovšem byla zásadní chyba.

Hodnocení: 60%

Než si pro nás přijde
Česká premiéra: 3. dubna 2008
USA 2007, 97 minut
Režie: Rob Reiner
Scénář: Justin Zackham
Kamera: John Schwartzman 
Hudba: Marc Shaiman
Hrají: Jack Nicholson, Morgan Freeman, Sean Hayes, Rob Morrow, Alfonso Freeman a další

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016