EUROCONNECTIONS

Málokterá kapela z evropského kontinentu dokázala za posledních deset let udělat takovou díru do světa jako dánští Efterklang. Jejich originální mix epického indierocku, kapesní elektroniky a folkového písničkářství z nich udělal stálici globální nezávislé scény a každou jejich desku doprovází velká očekávání. Jádro kapely ve složení Casper Clausen (zpěv), Mads Brauer (elektronika) a Rasmus Stolberg (baskytara) spojuje společně prožité idylické dětství na dánském ostrůvku Als nedaleko německých hranic a svojí kouzelně naivní hudbou jako kdyby se Efterklang snažili se do těchto časů vrátit. Kvůli kariéře se trio na začátku tisíciletí odstěhovalo do Kodaně, kde založili kapelu, kterou pojmenovali podle dánského slova pro ozvěnu.

V roce 2004 vydali na značce The Leaf Label debut Tripper inspirovaný post-rockem a glitchovou elektronikou. Následné album Parades (2007) už z nich udělalo hvězdy nezávislé scény - deska se umístila ve výročních žebříčcích britských časopisů Mojo nebo Clash a doma v Dánsku za ně posbírali všechny důležité hudební ceny. Magic Chairs z roku 2010 vyšlo v péči legendární značky 4AD a ohlásilo nenápadný stylový přesun do indiepopových pozic - Efterklang ubrali na experimentech a přidali na výrazných melodiích. Loňské Piramida je ambiciózní zvuková skulptura pojmenovaná po opuštěném těžařském městě za polárním kruhem. V srpnu 2011 strávili Casper Clausen, Mads Brauer a Rasmus Stolberg devět dní v dnes již opuštěné ruské osadě Pyramide na Špicberských ostrovech. Toto bývalé hornické městečko zanechané v roce 1998 svému vlastnímu osudu se stalo hlavním zdrojem inspirace. Na natáčení se podíleli  osobnosti současné post-klasické hudby Peter Broderick či Nils Frahm, ale i orchestr a sedmdesátičlenný dívčí sbor.

Efterklang se v Paláci Akropolis představí v rozšířené šestičlenné podobě, se kterou v únoru a březnu objíždí Severní Ameriku. Důstojným českým partnerem jim bude projekt Piano, za nímž stojí hudebník a výtvarník Mikoláš Růžička známý hlavně z dua Republic of Two (Anděl za objev roku 2010). Má za sebou ale také spolupráci na deskách Jana Buriana či projekt Ghostmother nebo hudbu k řadě tanečních a divadelních performancí. Jak už napovídá název jeho eponymní sólovce dominuje zvuk klavíru, Růžička na desce ale také prodlužuje estetiku ztišeného písničkářství domovské kapely až kamsi směrem k jazzem načichlému ambientu.