Po skvělém květnovém mejdanu s Miss Kittin láká i zářijová Flow na sličnou dámu, jež platí za jednu z největších hvězd v ranku kvalitního techna a techhouse. V rámci turné ke zbrusu novému albu Traces do Roxy v pátek 14. 9. vůbec poprvé zavítá berlínská DJane a producentka Monika Kruse, která se od svých začátků v roce 1991 vypracovala mezi nejuznávanější producentky a DJane současnosti.
Bývalá produktová manažerku renomovaného vydavatelství Chrysalis, jež se krom vlastního labelu Terminal M může pochlubit hraním na kultovní Love Parade a v klubech od Brazílie či Mexika, přes USA až po Japonsko či řadou prestižních ocenění, se narodila v roce 1971 v Berlíně. Velkou část dětství a mládí však strávila v bavorské metropoli Mnichově, kde už svých čtyř let začala brát lekce piana a od té doby se její láska k hudbě jen prohlubovala. Sama o sobě říká, že muzika jí prostě dělá šťastnou, což potvrzuje i fakt, že se prakticky hned po dokončení studií s plnou vervou vrhla do práce v hudebním průmyslu a většinu vydělaných peněz utratila při rozšiřování své dnes již velmi obsáhlé sbírky desek.
Právě někdy v té době, konkrétně v roce 1991 také začala poprvé koketovat s DJingem, přičemž její začátky se nesly především v rytmu funky, hip hopu a house. Její vytříbený vkus a cit pro výběr těch správných desek jí velmi rychle vynesl skvělou reputaci i mimo Mnichov a v roce 1993 se stala členkou Ultraworld Crew, která je neodmyslitelně spjatá s legendárním mnichovským klubem Ultraschall, kde byla Monika od začátku rezidentkou.
Netrvalo dlouho a kromě hraní od Austrálie po New York se začala Monika zabývat také vlastní produkcí. Po prvních vlastních pokusech následovala velmi úspěšná kolaborace sPatrickem Lindseym, s nímž vydala pod hlavičkou Monika Kruse @ Voodooamt řadu ceněných releasů jako např. Voodoo EP (1998), Stringrise (2000), Route 27 (2001)..atd.
Na přelomu tisíciletí se stále exponovanější DJane a producentka charakteristická svými neposednými kučeravými vlasy přestěhovala zpět do rodného Berlína, kde založila vlastní labely Terminal M (funguje od přelomu tisíciletí) a Electric Avenue Recordings(2003), které se staly platformou pro mladé a kreativní umělce a producenty. Právě na Terminal M krom řady dalších věcí vyšla také dosud nejúspěšnější Moničina věc Latin Lovers (2003), která vzala doslova střemhlavým útokem nejeden taneční žebříček. Zapomínat ale nemůžeme ani na veleúspěšnou čtyřdílnou kompilaci On The Road, společné věci s Davem Shokhem (Wann war gestern a Vorgestern /obojí 2006/) a samozřejmě také s Gregorem Tresherem (GTMK - and more…, GTMK - Panachakarma /obojí 2007/).
S tím si navíc Monika sedla natolik, že to byl právě on, kdo se coby producent podílel na jejím sólovém debutu Changes of Perception (2008), který zavřel ústa všem pochybovačům o Moničině skladatelském umu a například německý Raveline Magazineho ocenil jako druhé nejlepší album roku 2008. Zdali se jí podaří tento titul obhájit nebo ještě dokonce vylepšit s letošní novinkou Traces, si budeme muset ještě chvilku počkat. Podle reakcí fanoušků i kritiky je ale už teď jasné, že deska, na níž si zahostoval například i věhlasný Robert Owens, je víc než vydařeným následovníkem opěvovaného debutu.
Ničím nezkreslený názor na Moničinu aktuální tvorbu si ostatně budete moci udělat už v pátek 14. září v ROXY na klubové noci Flow i vy, když by právě novinka Traces měla být základním stavebním kamenem Moničina pražského setu. Navíc to bude úplně poprvé, kdy se zakladatelka charitativní organizace No Historical Backspin sdružující osobnosti taneční scény v boji proti rasismu, xenofobii a netoleranci, představí v ČR v komornějším klubovém prostředí. Ti, kteří měli to štěstí ji u nás vidět na velkých akcích jako byla například Apokalypsa v roce 2007, jistě milerádi potvrdí, že nás 14. 9. čeká večírek, na který by se mohlo ještě dlouho vzpomínat….
