Report ze Steamu od FlyBoyEdy

Pokud pravidelně sledujete náš server, pravděpodobně jste již zaregistrovali masivní promo na aktuální vydání klubové party série zvané Steam. Euforickou alko-punkovou smršť, která se pro tentokrát odehrála v klubu Defilé, máme za sebou, a tak je ten správný čas pro decentní rekapitulaci shrnující všechna plus i mínus tohohle divokého mejdanu. Kvalitu každého podobného dýchánku ovlivňuje několik faktorů. Mezi ně beze sporu patří lokace a vůbec prostor zvoleného klubu, hudební náplň a v neposlední řade také zúčastnění lidé. Především těmto třem položkám se budou věnovat následující řádky.

Jak jsem již zmínil, poslední Steam se konal v luxusně zařízeném a stylově módním klubu Defilé, jehož provoz má na starosti příznivcům rovných beatů dobře známý DJ Manio. Myslím, že v tomto směru si nemohl náš techno fotograf Thonyk, jenž je tvůrcem celé této veselé party série, vybrat lépe. Klub je v atraktivní lokaci Vodičkovy ulice (ta však po 22. hodině připomíná spíše gheto těžkého kalibru, neboť je plná prodejných žen, dealerů a alkoholem slušně upravených anglických turistů), je nádherně vybaven a rozhodně v sobě skrývá velký klubový potenciál.

Pravda, náhodnému kolemjdoucímu by se možná mohlo zdát, že toto místo slouží především k tomu, aby si zde jeho návštěvníci navzájem ohodnotili své zbrusu nové úlovky z kolekcí značek Replay a Diesel, ale s trochou nadhledu a tolerance se člověk přenese i přes tuto "maličkost". Poslední Steam se jevil jako organizačně na jedničku zvládnutá party. K tomu přispěl volný vstup, welcome drink pro první stovku návštěvníků (Red Bull & Vodka), žíznivé davy celkem slušně zvládající barmani, pro tuto příležitost speciálně upravený ceník nápojů a závěsy vytvořený V.I.P. prostor pro blízké přátele pořadatele. Do něj se však mohl dostat snad úplně každý, a tak mohli být spokojeni i všichni odpůrci jakékoliv formy elitářství. Zlevněné pivko sice k ránu došlo a díky ne zrovna funkční klimatizaci museli vyprahlí návštěvníci volit finančně již ne tak výhodné alternativy, ale snad to nebyl úmysl.

Klub byl příjemně naplněn až narván bavícími se lidmi, z velké části opravdu nádhernými ženami, což velmi pozitivně hodnotím a už na první pohled bylo zcela zřejmé, že tenhle mejdan prostě jede! Takovou koncentraci známých, přátel a vůbec příjemných lidí na jednom místě jsem už dlouho nezažil, takže po té lidské stránce jsem byl maximálně spokojen.

S hudbou už to bylo dle mého názoru o něco horší. Mám pocit, že ta opravdu kvalitní hudba toho večera zůstala opět trochu nedoceněna. Klub byl rozdělen na dvě stage, z nichž tu hlavní po celé dlouhé tři hodiny hlavního času (00:00 – 03:00) okupoval DJ Prochy aka Pete Walk. Velmi se omlouvám všem jeho fanouškům a příznivcům za následujícími slovy způsobená traumata, ale jeho styl pro mě představuje definici všeho, čím v taneční hudbě opravdu opovrhuji.

Neuvěřitelná série až na několik výjimek povrchních a lacině podbízivých hitovek ve stylu "pojďme zremixovat i tu největší demenci" mě opravdu neuspokojila. Při pouhé vzpomínce na jeho set dostávám nekontrolovatelný epileptický záchvat a děkuji bohu, že už to mám za sebou. Chápu, že hudební vkus je velmi relativní záležitost, ale že si někdo při tak široké nabídce desek zvolí zrovna takový zvuk… Několikrát jsem se pokoušel naladit na mistrovu hudební vlnu, ale až na pár fajn desek bohužel neúspěšně. Nicméně fakt je ten, že moje pseudointelektuální hudební ideály a touhy jsou jedna věc a natřískaný parket skvěle se bavících a v euforii tančících lidí je věc druhá.

Takže, ať se mi to líbí nebo ne, ve výsledném efektu byla Prochyho "diskotéková" mise poměrně úspěšná a v rámci žánru zvládnuta takřka na jedničku! Hlavní úlohou každého DJe je asi především bavit! A vzhledem k tomu, že lidé se evidentně bavili skvěle a atmosféra byla opravdu hodně pozitivní, sorráč Pete, přestávám prudit a s úklonou smekám svůj imaginární klobouk. Otázkou však pro mě stále zůstává, na kolik má DJ vyjít publiku vstříc, aniž by ztratil svou hudební tvář a nestal se pouhým přehrávačem hitovek. Ostatní DJe z hlavní stage si netroufám hodnotit, protože jsem tomuto prostoru k ránu nevěnoval moc velkou pozornost a nerad bych někomu ukřivdil.

Po hudební stránce mi mnohem více vyhovovala druhá a většinou návštěvníků bohužel mírně opomíjená stage, která však díky uspořádání a interiéru klubu působila spíše dojmem lepší kavárny, a tak o nějaké rozjeté klubové atmosféře nemohla být ani řeč. To je dost škoda, protože na ní hrála moc příjemná a dle mého názoru hlavně velmi kvalitní hudba. Ať už to byl DJ Giggles a jeho breaky okořeněné tucky, lahodný tech-house Jeníka Drahotů a jeho kumpánů či Myclickův zvukově bohatý a smyslně najazzllý deep house.

Ale vzhledem k tomu, že Steam je především o kalbě, lidech a euforii, ani tento zádrhel mu mnoho neubral z celkové atraktivity. V konečném a snad i objektivním souhrnu se totiž poslední Steam po mnoha stránkách opravdu povedl. Takže závěrem jedno upřímné poděkování Thondovi, jehož odhodlání a trpělivost v tomto směru opravdu obdivuji. Investovat do pořádání divokých mejdanů nejenom pro své přátele čas, nervy, peníze, a pak ještě na diskusních fórech schytávat zbabělé útoky od anonymních uživatelů, to chce asi velkou dávku nadšení! Velký dík patří také všem zúčastněným party people, jež se podíleli na výborné atmosféře! Byli jste super a já už se těším na další Steam!