REPORT

 

Report z Elektry

Pátý únorový den letošního roku byl ve všech hudebních médiích vyzdvihován pěkně dlouho dopředu. Česká republika už přivítala kdekoho, přesto mají promotéři naštěstí ještě pořád z čeho vybírat a další zvučné jméno si mohl pravověrný clubber odškrtnout právě v sobotu. Rezidentní noc Elektra, kterou mají v klubu Roxy na starosti DJ Orbith a DJane Ladida, hostila totiž v ten den tu nejšikovnější elektrikářku na světě – Miss Kittin.

Jak se dalo předpokládat, tahle dáma si bez ohledu na stylové zaměření jednotlivých návštěvníků klubu Roxy pozornost opravdu přitáhnout umí a tomu také odpovídal už deset minut před jedenáctou dlouhatánský had, který se vinul od šatny a s každou minutou se prodlužoval o další článek. Tou dobou už parketu vládla slečna jiná, slečna naše – Miss Ladida. Záměrně říkám parketu, protože los předskokana padl tentokrát na ni a na ní také bylo, aby prozatím poloprázdný parket zaplnila hlavnímu hostu do posledního místečka.

lidiPopere se s tímhle nezáviděníhodným úkolem? Zcela bez problémů a zcela s přehledem! Zatímco na ni před vystoupením skotské dvojky Slam v prosinci v klubu Radost FX dusalo pouze padesát párů nohou, tady si ve stejnou hodinu jistojistě spravila chuť. Klub se slibně plnil, ozývaly se první nadšené ovace a bylo také proč. Ve srovnání s deskami v Radosti byl tenhle set z úplně jiného soudku. Zářil všemi barvami, Linda působila mnohem vyrovnaněji, tři gramofony našly často své využití, také CD přehrávač přišel ke slovu, došlo i na pioneerovské efektování a ty tracky byly hlavně opravdu hodně zajímavé na poslech. Množství nájezdů, spousta změn, žádné stupidní buchary, spíše gradující breakdowny, ale bez toho, že by snad za sebe byly vrstveny nějaké podbízivé hitovky.

Ten večer byl v Roxy výjimečně dobrý zvuk a na něm také zněly Ladidiny klenoty přepychově! Zaznamenal jsem například tu sympaticky uvrzanou Decompression od Mathew Jonsona s působivými tahavými zvuky, kterou miluje náš redakční kolega Gary a když se hitovek používá jako šafránu, úspěch se dostaví. Stařičká Heart Of Glass od Blondie (předpokládám, že šlo o remix od Adamo And Rochelle) zněla tak, jako by snad za kormidlem stáli samotní Alter Ego. Tahle věc snadno vyvolala upřímné plácání rukama tancujícího davu a zároveň extatické výkřiky. V tu chvíli už se bavili úplně všichni! Za deset minut měla někde v dálce odbít půlnoc a VJové tenhle podařený výtvor hbitě podbarvili na dvou plátnech výstižným a graficky vyvedeným nápisem Pop, činil se také osvětlovač a v ten moment jste si připadali jako na nějakém mini provedení některé z brněnských halovek.

kittinPřesně pět minut před jednou hodinou dorazila headlinerka večera, přičemž tou dobou už nebylo narváno k prasknutí pouze na parketu, tou dobou doslova přetékalo i pódium odvážlivci, kteří chtěli mít vše z první ruky. Blesky většiny fotoaparátů v sále samozřejmě předvedly svou tradiční stroboskopickou šou a zvukař Venca svou přítomností předznamenával, že nepůjde tentokrát jen o gramofonový set. Po krátké poradě s hlavní hvězdou byl zapojen mikrofon a třetí gramec posloužil jako podstavec pro malou krabičku s efekty. Nastalo střídání stráží a Ladida v slušivých modrých šatičkách uvolnila místo slečně Caroline Herve, která před dav nastoupila ofinou počínaje a boty konče v černočerném ohozu.

Snad jen propracovaná kérka na pravé paži, táhnoucí se od ramene až k zápěstí, barevně malilinko vybočovala. :) Kdo čekal po Ladidině ostré jízdě trapné vypnutí gramofonu, pauzu na jásot, nějaké působivé intro a set z úplně jiného šálku kávy, byl překvapen… Žádné zpomalování, žádná změna stylu – Miss Kittin plynule navázala a více než electro duněla klubem Roxy pořádná techno smršť. Až při třetím tracku opatrně vyzkoušela mikrofon do právě hrající skladby a naefektované “I´m“ bylo tou pomyslnou kontrolkou stavu.

Mixy měla tahle dáma precizní, lomcovala šavlemi jako o závod, byla si jistá při každém kroku na pódiu a ještě za gramci rozjela trefnou body language, když přesně věděla, na které vteřině má své kmitající ruce zaseknout a kdy opět tělo pořádně rozvlnit. Zhruba po půl hodině si střihla zajímavé retro ohlédnutí, kdy postupně na gramofon nakladla třeba Breathe od Prodigy, staršího Plastikmana, nový remix starší hymny Kevina Saundersona Good Life, objevily se tu i samply Michaela Jacksona a další a další lahůdky. Spousta lidí tam dole slyšelo tyhle skladby jistě poprvé (vzhledem k jejich datu narození v občanských průkazech) a přesto i na ně tyhle nestárnoucí skvosty okamžitě zafungovaly.

missI Miss Kittin se bavila na 100%, ofinka létala stále ze strany na stranu a samozřejmě neopomněla ani na nutnou self promotion. Skladbu Requiem For A Hit, kterou má ve svém kufru s deskami opravdu hodně našich DJs, si tu hodila live a k vlastním vokálům přidala druhý hlas nebo po stažení krátce zazpívala acappela. Občas jí její správně naivní hlásek, který příznivcům electra tolik učaroval, selhal, ale to se samozřejmě v tom zápalu boje o nejdokonalejší mix, dalo tak nějak očekávat. Snad i Eduard Klezla by ji poslal za ten výkon do finále SuperStar. :)

Kontrolní otázka… Když je i na pódiu hlava na hlavě, uděláte co? Čelem vzad a mazat směr chill-out! Ten sice už bohužel od ledna nefunguje jako regulérní stage, ale i tak pokecáte s přáteli, doplníte odborníky doporučovanou zásobu tekutin v těle a užijete si konečně ten slavný chill-out jako chill-out… Jen s tím rozdílem, že hudbu už tentokrát neobstarává živý element, ale stříbrný disk olizovaný laserem. I tak jsem měl ideální možnost zavzpomínat si na léta, kdy jsem se s taneční muzikou setkal poprvé. Jam & Spoon se Zen Flash Zen Bones a tím úžasným outrem Who Opened The Door To Nowhere byli posléze vystřídáni závěrečnou “podvodní“ skladbou Good Earth z CD Afreuropamericasiaustralica od projektu Microglobe a mně bylo hned jasné, co udělám po návratu domů. Sfouknu prach…

orbithAle jít na kutě už takhle brzy? Ne, ne – noc je ještě mladá! Orbithův set jsem už dlouho neslyšel, takže počkejme si na dalšího rezidenta Elektry. Ten působil už po příjezdu do klubu hodně znaveným dojmem. Zřejmě se to v pátek ve Flédě poněkud protáhlo, či za to mohla namáhavá cesta z Police nad Metují do Prahy. Přesto ani tentokrát nevynechal své hopsání a šmodrchání rukama nad hlavou, které by mu zelí šlapající dav asi jen tak neodpustil. Stejně jako Ladida ani on nezůstal věrný celý svůj set pouze electru. Beaty šlapaly rychlostí 160 BPM a místy nebylo příliš daleko ke srovnání s hrou jeho bratra Jerryho na některém z dílů Apokalypsy.

Přesto se tu objevily některé známější věci, jako třeba bootleg C.C. Catch, kdy se nad hlavami tanečníků v pravidelných intervalech ozval sampl “I Wanna Feel My Body“. Všichni se ještě pořád opravdu bavili, po hlavní hvězdě nenásledoval hromadný úprk domů a věřím, že i kluby s after parties měly to ráno slušně nabito. Orbithovou hrou se nechali strhnout i osvětlovači a VJs. Na obou balkónech tak klátivé postavy v rytmu ještě mačkaly v tomhle vražedném tempu čudlíky a cvakaly myší. A když jsme u těch VJs – také videoprojekce v režii Phase stála ten večer za to! Tolik obrázků, tolik krásných animací, tolik vtipných motivů a hlavně v přesný čas, to už jsem dlouho nezažil. Záběry na systémáky pařící před hradbou reprobeden vedle té známé značky s tankem a sloganem Dance Before The Police Come opravdu pobavily…

atmoZnavené tělo si však svůj díl spánku bohužel vyžádá a tak jsem ve čtvrt na pět s úsměvem na rtech prostor klubu Roxy opouštěl. Tahle Elektra se totiž opravdu vyvedla! Sečteno a podtrženo: výkony všech DJs prvotřídní, hodně experimentování, málo prázdných minimalistických pasáží a vynikající zvuk a dobrý vzduch. Snad jen někteří jedinci se nechali poněkud unést. Situace na pánských záchodcích (kde mimochodem zněly často otázky kolik a za co?), kdy se do jednoho umyvadla vyprazdňoval jeden z návštěvníků vrchem, zatímco druhý, než aby čekal dlouhou frontu, zase hbitě spodem, už opravdu zaváněla punkem se vší parádou… Jo a jinak byla tahle Elektra ještě o něčem. O známých… Půl roku jste někoho neviděli? Snadná pomoc – tady se totiž sešli všichni. :) Prostě zase jedna z povinně nepovinných akcí. Pokud jste chyběli, litujte a dejte si třeba Miss Kittin v pátek v Cocoon Clubu ve Frankfurtu!

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016