Report z druhého dne festivalu Beats for Love 2024 od Sody

Festival Beats for Love oslavil desáté narozeniny rekordní návštěvností. Co víc si přát, než být tím největším festivalem v ČR? Je až neuvěřitelné, že taneční hudba je u nás zase na vzestupu. To bylo fňukání, že je naše scéna mrtvá... Naopak vidět tisíce lidí, jak se skvěle baví a užívají si té čisté energie a atmosféry, která vás strhne, je skvělý pocit. Konečně máme u nás festival, který se může rovnat těm největším na světě a něčím i překonat. Tím je atmosféra Dolních Vítkovic. Naprosto se ztotožňuji s hláškou Ferry Corstena, který se na scéně pohybuje od roku 1991, že tento areál je tím nejlepším místem na pořádání tanečního festivalu. Industriální kulisy starých železáren skvěle dotváří atmosféru, až se tají dech. Areál byl letos o něco větší, byla zde i spousta doprovodného programu jako performeři vznášející se nad lidmi na tyčích zvaných "sway poles", pouťové atrakce nebo průvod v čele s mýtickým drakem. Také jste se mohli zúčastnit konference Talking Beats, kde jste dostali návod, jak se stát úspěšným DJem nebo producentem, či si poslechnout debatu o psychickém zdraví umělců, nebo nahlédnout do zákulisí pořádaní festivalu.

 

 

Pořadatelé propagují festival jako nejlepší čtyři dny v roce. Já to vnímám spíše jako čtyři nejdražší dny v roce. :) Rekordní návštěvnost sice říká opak, ale mohla by být nejspíš mnohem větší. Spousta mých známých by ráda jela, ale vzápětí  dodá, že raději vezme rodinu na dovolenou. Další nevýhodou festivalu je poloha v centru města, kde se pořádně nedá zaparkovat nebo stanovat. Všechna oficiální místa jsou dávno před festivalem vyprodaná a to některé lidi může také odradit. I my jsme dlouho zvažovali, zda vůbec vyrazit, protože sehnat ubytovaní nebo parkování v blízkosti festivalu je téměř nemožné. Doporučuji návštěvníkům, aby toto řešili hodně dopředu a pořadatelům, aby se podívali po dalších možnostech parkovacích ploch. Z těchto důvodů jsme se rozhodli dorazit jenom na dva dny festivalu. Mrzí nás, že jsme tak přišli o několik zajímavých vystoupení...

 

Teď už k hudbě. Jedním z prvních čtvrtečních interpretů na hlavní Love stage byla ukrajinská DJka Kolorova. Pro mě zcela nové jméno, ale po poslechu jejího setu na YouTube jsem nemohl vynechat tento parádní rozjezd. Zahrála skvělý vyvážený set. Na rozdíl od většiny interpretů z main stage nikam nespěchala a udržovala si příjemné pomalejší tempo. Hned na začátek festivalu moc příjemné překvapení. Vyrazili jsme okouknout areál, který byl na první pohled zaplněn více než minule a rozšířen tak, aby pobral více návštěvníků. Na hlavní stage o dost posílili sound system, což jsem velmi kvitoval, protože, i když jsme stáli 200 metrů od podia, stále jsme slyšeli krásný zvuk. Na techno stage, kde hrála Adriana Hranáčová, jsme zůstali jen chvíli, ale byl to parádní řízný techno set, díky kterému jsem poznal dnes už druhou kvalitní DJku. Na Freedom stage jsme se zastavili o trochu déle, protože zde vystupoval jeden z našich nejlepších DJů, kterým je zcela bez nejmenších pochyb Akira. Ten je známý hlavně pro své D´n´B sety, ale zároveň je to takový hudební chameleon, že umí zahrát úplně všechno od D´n´B přes Electro, Techno až po zde znějící Bass music. Přestože Akiru znám za 20 let na scéně moc dobře, pro nás to byl jeden z nejlepších setů festivalu. Akira na hlavní stage! Pak už jdme se vrátili na Love stage, kde vystupoval DJ a producent Dimension. Jeho D´n´b mají lidi rádi, zaplněná plocha před main stage toho byla jasným důkazem.

Následně jsme se vydali poslechnout si jednoho z nejlepších DJů a producentů stylů Reggae / Dub polského Dreadsquata, který vystupoval na Zion stage. Ta měla originální design jako na Tomorrowlandu. Nad stage byl obří 3D lev a celá byla dotvořena sloupy a LED obrazovkami. To vše dohromady skvěle ladilo a vypadalo, jako byste se nacházeli v džungli. Velký klobouk dolů za tohle podium a to jak za design, tak i za program, který na české poměry jen těžko hledá konkurenci.

Pak už jsme se vrátili na main stage, kde pro nás mělo začít největší lákadlo festivalu, tedy Boris Brejcha, německý DJ a producent, který sbírá úspěchy po celém světě. Těšili jsme na jeho set, bohužel nic převratného jsme neslyšeli, jeho techno, nebo spíše minimal techno, bylo takové nemastné / neslané bez většího vývoje. Přesto jsme vydrželi až do konce, protože hned po něm vystupoval švédský DJ a autor hitů "Pjanoo", "Opus" nebo "We Are Mirage", zakladatel Swedish House Mafia, Eric Prydz. To byla jiná jízda! Od začátku našlapaný energický set, který strhával atmosféru. Popravdě jsem nečekal tak skvělý set od komerčního DJe, kterým zcela bez debat Eric Prydz je... Ke konci jeho setu začalo drobně pršet a tak jsme se přemístili do obřího Future stanu, kde vystupoval Julian Jordan, holandský DJ, který se pravidelně umísťuje v žebříčku DJ Mag TOP 100 DJs. Hrál nadupaný euforický set, jenom jeho hlášky do mikrofonu mu vystoupení dost kazily. "Hej, hou nebo one, two.." stále dokola se dlouho poslouchat nedalo. A tak jsme se přesunuli na Harmony House Square stage, kde už hrál jeden z nejžádanějších house DJs a producentů Low Steppa. Ten pravidelně vydává na Defected Records a Toolroom Records a jeho parádní set byl tou nejlepší tečkou této noci. Příjemně unavení a vytančení jsme se odebrali ke spánku. Zítra totiž pokračujeme... 

soda       

foto: Kazimieruk Marcin a Šafranka Matuš