Co nejvíc a proč poslouchali DJs v roce 2021?

Arco Trauma (Sonic Area, Chrysalide, Audiotrauma Records, Francie)



Hecq - "Hypnos II (Lost For Words)"

 

Low - "Poor Sucker"

 

Mů - "Mindstorm Pt. I" (ft. Mohoa)

 

Rainh - "Amor Fati"

 

Eprom - "Drone Warfare"

 

Chevalien - "Black Speech"

 

Scarlxrd - "LET THE WXRLD BURN."

 

Aïsha Devi - "Dislocation Of The Alpha"

 

Amnesia Scanner - "As Crust"

 

Madben & Rebeka Warrior & Manu le Malin - "Grief, dance to death"

Bone Constructor (DJ Ghonzales)



Evidence - "Unlearning Vol. 1"

Podle mé Spotify výroční statistiky obsadily věci z tohoto alba pět nejposlouchanějších skladeb za rok 21. Evidence je pro mě vítězem loňského roku. Asi jeho nejosobnější album s originální selekcí beatů, do kterého se nemohly nepromítnout jeho tragické rodinné události. Každý poslech o něco hlubší než ten předešlý, někdy mírně znepokojivý, jindy až terapeutický.




Yelawolf - "Mud Mouth"

Ještě před dvěma lety bych se sám sobě vysmál za to, co tady Yelawolf dělá. Nedokážu si představit, že bych se s jeho mixem hip hopu, trapu, písničkářství a jižanského blues mohl tehdy jakkoliv protnout. Pak vydal překvapivý mixtape s DJ Muggsem a to jsem zbystřil. Začal jsem se hladově prokousávat jeho předešlou diskografií, abych zjistil, že mě to vlastně dost baví. A do toho vydal "Mud Mouth". Jeho jižanská motorkářská image už mě přestala dráždit.




Cult of Luna - "The Raging River"

Švédský post-metal špičkové kvality. Tady neumím být kritický, doposud mě z jejich diskografie nic nezklamalo. A když připočtu hluboké zážitky z jejich koncertů, vychází mi z toho dlouhodobě nejoblíbenější parta z tvrdých kytarovek. Letos v únoru jsou tady s další deskou, tohle prostě dokáže zpříjemnit život.




Idea - "O beatech a lidech"

V mých očích a uších loňská domácí (nejen rapová) deska roku. Je tu slyšet poctivě odvedená práce a velké srdce k tomu. Ideovi role producenta dost svědčí. Vydal se svou originální cestou a nebojí se občas trochu experimentovat. Na svou jízdu na beatech i majku přizval řadu zajímavých hostů. Kromě lidí, které by tu člověk celkem čekal - Boy Wonder, Rest, MC Gey, Radimo nebo DJ Zerwox - mě překvapila třeba Jana Kirschner nebo Dědek ze 6polnic, který mě tu ve vzpomínkách vystřelil ke kompilaci "Real Acid Juice" z druhé půlky devadesátek. Tahle deska mě dostala na první poslech a stále ji cením.




Thriftworks - "Quantico Jack"

Beatům tohoto šamana z Kalifornie jsem před nějakými 8, 10 lety věnoval celkem dost času a loni jsem si dal s jeho poslední deskou posluchačský comeback. I po těch letech mi to stále leze pod kůži. Pomalá rozteklá elektronika s příchutí wonky a psychedelie, se spoustou drobných detailů. S každým poslechem je tu co objevovat.




MC Rene - "Irgendwas Stimmt"

Marockého Němce MC Rene si spojuju s jeho legendárním vystoupením na Cibulce v druhé půlce devadesátek a pak s jeho aktivním comebackem na německou hiphopovou undergroundovou scénu v roce 2015. Od té doby vydal několik alb zvukově vycházejících z jazzy boom bapu a loňskou desku vnímám mezi jeho aktuální tvorbou jako highlight. O dozor nad vznikem této parády se postaral producent Figub Brazlevic. Takže bylo jasné, že šíp půjde do černého. Z německého undergroundu bych hned vybral dalších pět jmen, ale této desce jsem věnoval nejvíc.

The Impressions - "Finally Got Myself Together"

Vybírám The Impressions, ale klidně by to mohli být The Dramatics, The Delfonics, Four Tops, The Dells a řada dalších. Kdykoliv se přežeru hip hopem nebo metalem, starý soul první půlky 70. let mi pomůže vytrávit a zahřát na duši. Moje cesta k němu vedla přes zlatou éru hip hopu, která je postavena právě na samplech této soulové éry. Sem se vracím pravidelně a rád.




DJ Muggs & Rome Streetz - "Death & The Magician"

DJ Muggs (zakládající člen a producent Cypress Hill) pravidelně vydává několik koprodukčních alb ročně, na kterých vytahuje na výsluní rapové talenty amerického undergroundu. Zvukově se pohybuje ve špinavých vodách inspirovaných zvukem půlky 90. let a starého psychedelického rocku. Rád si vytváří a nahrává své originální samply. Jedním z jeho koní na majku je i Rome Streetz. Z loňské úrody určitě stojí za zmínku i Muggsovy releasy s rappery Hologram, Crimeapple nebo temná instrumentální sólovka "Dies Occidentum". A Rome Streetz taky nelenil, v loňském roce vydal celkem čtyři povedená alba.




Brenk Sinatra - "Boss Spieler University"

Beat tapes, lo-fi, jazzy beats... Ideální neinvazivní hudba na doma. Lépe řečeno - mně tyhle beaty lahodí a rodina to doma celkem toleruje. Z těchto rozsáhlých vod vybírám loňské album Brenka Sinatry i kvůli tomu, že tento Vídeňák nenaskočil na současný unifikovaný lo-fi zvuk se snahou prosadit se na Spotify playlistech. Kompaktní poslechovka s prvky west coast a G-funku devadesátých let. Jeho beaty si oblíbila i rapová legenda MC Eiht, se kterým natočil dva skvělé mixtapy a jedno album.




The Alchemist & Armand Hammer - "Haram"

Alchemist v desítce nemůže chybět. Doteď tápu a nevím, čím je tak výjimečný, když je za poslední roky jeho styl a zvuk v americkém undergroundu celkem zaběhlým standardem. Ale nepochybné kouzlo tam je, každý chce beat od Alchemista. Al dokáže ozdobit desku Eminema, na druhé straně spektra udělá skvělé atmosférické album s undergroundovou partou Armand Hammer.

Lixx (Radio FM, Bratislava)

Biosphere - "Black Mesa (feat. Lisa Howard) / Turned To Stone"

Biosphere síce na začiatku 2022 vydal nový album, no ja sa stále rád vraciam k jeho LP "The Petrified Forest", najmä k tracku "Black Mesa". Je to závislosť a totálna hypnóza. Počúvam ho naozaj často. Vysamplovaný dialóg z filmu The Petrified Forest z roku 1936 v spojení s magickou hudbou ma dostáva znova a znova. Do nekonečna sa opakujúce slová "Here in this desert it´s just the same thing over and over again" pre mňa fungujú viac ako jeden z nástrojov v skladbe, než ako vokálový prvok. Skvelé!

Calibre - "Feeling Normal"

Dominick Martin v drum&bassovom svete známy ako Calibre zasiahol môj svet ne-drum&bassovým albumom v tempe 140 BPM a zaťal do živého. Výborný zvuk, typická Martinovská estetika a jedno z vyvrcholení jeho záľuby v pomalších, no stále tanečných tempách. Fav tracks: "Change With Me", "Time To Breathe", "Say Enough".

Yagya - "Sleepygirls"

Pre mňa asi už navždy dub techno klasika. Do tohto albumu sa viem na 100% ponoriť a funguje u mňa pri akejkoľvek príležitosti. Sprevádza ma už naozaj dlhé roky a za jeho objavenie vďačím mojej priateľke. Od Yagyu odporúčam aj albumy "Will I Dream During The Process?", "Rhythm Of Snow" a "Old Dreams and Memories", no "Sleepygirls" je proste najviac.

 

Boozoo Bajou - "Lambique EP"

Úplne náhodný objav a skvelá vec! Jazz + Ambient + Elektronika. Raz za čas kontrolujem, čo nové u môjho obľúbeného labelu Apollo Records a toto bolo veľké prekvapenie. 5 trackov tak akurát rôznorodých no zároveň atmosférou a príbehom pekne držiacich pokope.

 

36 – "Dreamloops"

Ktorý fanúšik ambientu nepozná Denisa a.k.a. 36? "Dreamloops" je neskutočný projekt! 6 skladieb, každá v dĺžke presne 22 minút a 30 sekúnd, nakoľko pôvodne boli vydané na magentofónových kazetách. Denis je absolútny majster - ako to ja nazývam - melodického ambientu. Na obrovsky dlhej ploche postupne rozvíja krásne motívy a človek zrazu nevie, či bdie, alebo sníva. Toto je pre mňa jedno z jeho vrcholných diel. A rozhodne mi vyhovuje, že tá krása tak dlho trvá. Fav: "Dreamloops Five".

 

Hollie Kenniff - "The Quiet Drift"

Opäť ambient, ale úplne iný. Dýchajúci životom, prírodou, niečím, čo rezonuje s dušou človeka a upokojuje ju. Éterické vokály, živé nástroje a nekonečné plochy. Hollie to vie krásne s hlasom aj v štúdiu. "Sunset Chant" je "masterpiece", pri ktorom stúpam vysoko nad oblaky. Rozhodne je to čosi viac, než len hudba. Emócie prevtelené do zvuku.

 

boerd – "Nomo"

Tip od kamoša, ktorý stojí za to. Pre mňa donedávna neznáme meno zo Švédska. Veľmi príjemná elektronika na rôznych tempách plná atmosfér. Drum&bassový "Ice Hot" čerpá s dávnej histórie tohto žánru a vyžaruje krásnu melanchóliu. Všetky štyri tracky na EP sú výborné a bavia. Tak to má byť.

LUXXURY - "It's Not Funny"

"Guilty pleasure"? Týmto teda poriadne vyvažujem všetky tie melancholické ambienty a hĺbavé hudobné kúsky. Carefree disco pop? Môže byť! Pozitívne "vibes" a proste jednoduchá "happy music", ktorú každý z nás v nejakej forme občas potrebuje. Milujem! Sprcha ako mikrofón a ideš!

 

Comit - "An Ocean Of Thoughts"

Comit je ďalší z pseudonymov elektronického veľmajstra Jamesa Clemensa, asi najznámejšieho ako ASC. Tento jeho "side projekt" má však špeciálny zvuk, ktorý ho jasne identifikuje. Zaujímavy mix rôznych ingrediencií. Počujem tam vplyvy Aphex Twina, ambient aj jeho staršiu tvorbu na jeho značke Auxiliary. Fav? Jednoznačne "Aurora". Určite treba počuť aj jeho prvý album "Remote Viewing". Skúste napr. track "Clouded Over"!

Warmth - "The Darkest Place"

Nie som žiadny expert na ambient, pokiaľ ide o pojmy, ale toto je pre mňa čosi ako organický drone ambient, ktorému nechýba melodická zložka. Funguje to nádherne. Hĺbavé, no nie až také temné, ako by mohol názov napovedať. Každý track rozpráva svoj jedinečný príbeh, ktorý vťahuje do nekonečných plání zvukových vĺn. Napr. taký "Inpour" je dokonalý upokojovací nástroj. Warmth je skvelý, treba sa mu však naplno odovzdať.

Subgate (OneWay)

Když jsem přemýšlel nad tím, jaké skladby pro mne reflektovaly rok 2021, tak jsem se zamyslel nad dobou nebo obdobím, které už nějaký ten pátek všichni prožíváme a které na první pohled kultuře moc neprospívá. Spoustu lidí ta doba donutila se zastavit, přemýšlet víc do hloubky a víc dát na svoje pocity a emoce, který se pak mohou promítnout do více věcí, který člověk dělá. Možná to zní moc chytře, ale tak jsem to nějak vnímal. Tou mou selekcí jsem tak nějak proletěl současné interprety, kteří mne inspirují i v mojí tvorbě a kteří mají žánrový přesah. Trochu reflektuje přínos týhle doby, kdy se zjevují noví talenti, kteří mají co nabídnout, ale všechny ty věci mají pro mne nějakej hlubší příběh a emoci, kterou si při jejich i několikátým poslechu odnáším.

Stephan Bodzin - "Boavista"

V říjnu 2021 vyšlo dlouho očekávané famózní album "Boavista" elektronického mága Stephana Bodzina, na kterém je k nalezení 17 parádních tracků s osobitým rukopisem a charakteristickými zvuky z jeho oblíbeného Moogu. Od zamyšlených balad, jako je "Rose" nebo "Theory of Everything" až po rozjetější záležitosti, jako je třeba "Boavista". Výborný!

 

Aphex Twin - "#3"

Tuhle emotivní záležitost mám spojenou se spoustou nádhernejch okamžiků, který jsem v minulém roce zažil a pokaždé, když si ji pustím, tak na ně vzpomínám a vždycky mne ta skladba hodí do příjemného klidu.

 

Reset Robot - "Denial"

V roce 2019 vydal britský producent Reset Robot, jehož produkce je zaměřena primárně na techno, album "Spiral of Silence". I když svižnější záležitosti z tohoto alba rád zařazuji do svých setů, tak jsem relativně nedávno narazil na nádhernou věc "Denial", která si tak příjemně pluje a hrozně baví.

 

Joey White - "The Realm"

V listopadu minulého roku vydal domácí Joey White skvělý mini album "The Realm", které vyšlo na holandské značce Pursuit Recordings. Já rád Vojtu označuji za českého Bodzina a všech pět tracků na mini albu je parádních, plných emocí a vůbec celkově produkce Joey Whitea je dle mého názoru na světové urovni, a myslím, že o něm ještě hodně uslyšíme.

 

Sven Väth - "Feiern"

Záležitost, která vyšla v září 2021 na Cocoon Recordings, a kterou nás provází v rámci mluveného slova sám Papa Sven, je reakcí na současnou dobu ovlivněnou pandemií. Vždycky, když si ji pouštím a poslouchám Svena, tak se vrátím v čase do doby před skoro dvaceti lety, kdy jsem ho objevil, a co vlastně tento pán pro mne dodnes znamená.

Parra for Cuva - "Her Entrance" (Innellea´s Interstellar remix)

Innellea je pro mne objev uplynulého roku, kdy mne dostal svým živákem pro Cercle a skvělou produkcí s hlubokými myšlenkami a skvělou aranží.

Maceo Plex & Program 2 - "Revision" feat. Giovanni

Maceo byl vždycky trochu jinde a vyčníval v rámci svojí produkce. Tahle tak trochu diskoška mne hrozně baví a zařazoval jsem ji do svých "afterhours setů" a mělo to vždycky uspěch. A ten videoklip je boží! :)

 

Orbital - "Belfast" (ANNA Techno Remix)

Legendární pecka "Belfast" od Orbital v novým techno hávu v podobě remixu od ANNY...

 

Joris Voorn - Mano

Strýc Joris nezklame a jeho produkce má hloubku a tenhle track nepotřebuje většího komentáře. Je v něm všechno, podle mne...

 

Kollektiv Turmstrasse - "Schwindelig"

A pohádka od "Kollektivů" na závěr. Když se probudím a pustím si tuhle záležitost, tak mám hned lepší den!

Saku (Breakbeat Conference na Radiu1)



Morgan Wright feat. 3NDLES5 - "I Think of You" (Malcolm remix)

Morgan Wright, stejně jako celkem dost breakovejch producentů, přesedlal z metalu a hardcoru na elektroniku. Debutový album "Class Tourist" je ukázka jeho talentu, ovšem remix skladby "I Think Of You" od Malcolma, ten mě dostal.

 

Breaka - "Mass Gathering"

Breaka je zástupce mladejch producentů pohybujících se na hranici UK Bass a Breaks. Track "Mass Gathering" byl první singl z alba "We Move", který vychazí teď v únoru.

 

Krust - "Hegel Dialect" (UNKLE Reconstruction)

UNKLE už má člověk tendenci považovat za projekt minulosti a oni vyjedou s takovým remixem... Kterej ale má skvělou ozvěnu minulosti!

 

Little Simz – "Introvert"

"Sometimes I Might Be Introvert" je album roku, hodilo mě to náladou někam k OutKast... Těžko vybrat ukázku, ale skladba "Introvert" je hit na první dobrou.

 

Ron Elliot – "Haarlem"

Zatímco jeho poslední EP mě moc nebaví, tak sedmiskladbový minialbum "Haarlem" z roku 2020 je radost rovně i zlomeně.

 

Adam Pits - "As Far As The Eye Can See"

Adam Pits vydal svoje korona album "A Recurring Nature" a je takový... Houbičkový.

 

Dleeb & ahZ - "Holan" (Blown Childhood Remix by Rabbit)

Touchwood a Ahonz nechali zremixovat jejich hit "Holan" a Rabbit zabil! Krásnej vinyl k dispozici na bandcampu.

 

Wayward - "All A Bit Mad"

Album "Waiting For The World" dvojice Wayward je taková sázka na jistotu. A ta většinou vyhrává. "Are you ready to party?!"

 

Dark Globe – "Ascent"

Jedno z nejnedoceněnějších alb devadesátek je "Tales Of Dirt & Sparks" od Dark Globe. Projekt, který si pro svůj label Hard Hands vybrali Leftield. Nadčasová záležitost je k poslechu v remaster verzi.

 

Tie Fighters vs Nubreed – "Relentless"

Ok, tohle je srdcovka, protože Davidovi (Turtlesquad) a Georgimu (Line Of Sight) aka Tie Fighters se podařilo dotáhnout spolupráci s kultovním australským projektem Nubreed a je z toho tahle temná pecka. A na parketu funguje!

David Bowie - "Pallas Athena" (Don't Stop Praying Mix)

Od Bowieho můžu vlastně vybrat cokoliv, protože ho poslouchám konstantně. V listopadu vyšel box mapující jeho tvorbu z 90. let, tak jsem projel svou sbírku z tý doby a třeba tenhle remix z roku 1993 od Jacka Dangerse aka Meat Beat Manifesto je super.

Laurence Guy - "Your Good Times Will Come"

Při tomhle tracku se narodila naše Olívie, takže to už bude navždycky TEN TRACK!

nika77 (techno.cz)

OK EG

Audiovizuální projekt z Melbourne, který tvoří dvojice Lauren Squire a Matthew Wilson. Jejich muzika je delikátní jemno techno s akorátní dávkou acidu. Tenhle styl muziky mám ráda na poslech i jako super materiál k míchání s jinou muzikou.

 

Low 

Folkaři z USA. Zní to na moje poměry dost neobvykle, ale fakt to stojí za to. Až teprve nedávno začal tenhle v muzice zaběhlý páreček experimentovat s elektronikou a výsledek je fakt dechberoucí.

 

Ital Tek

Tohle není sice žádná novinka, ale pro mě zásadní producent minulýho roku. Emoce pramenící z jeho hudby byly pro mě minulý rok klíčovou medicínou na veškerý neduhy těla i duše. Doslova léčivá hudba.

Umwelt

Tak tenhle Francouz je pro mě fakt srdcovka. Strašně sexy techno tohlencto! Vyniká svojí průrazností, energií, luxusním zvukem a hlavně je to "total killer" tanečních parketů. A vohulit!

 

Abstract Division

Holandská dvojice zkušených techno producentů, která mě hodně baví. V posledních pár letech jsem je hrála snad v každém svém techno setu. Tahle hypnotická a až plastikmanovská věc je jedna z mých top. Zavřít oči a letět...

 

Rosa Anschütz

Taková svébytná hudebnice z Berlína, kterou jsem poznala díky techno remixu její skladby "Rigid". Zapátrala jsem po její tvorbě a zjistila, že mě to vlastně něčím baví. Je to sice trochu, řekněme, "závažný", ale já mám na tyhle naléhavý ženský projevy někdy náladu. Pro představu přikládám jak originál tak remix.

 

Arutani

Chlápek z Venezuely, který dělá takovoý zvláštně ucajdaný minimalistický tech house nebo deep house. Sice pomalý, ale je tam vždycky linka, která táhne. Těžko se mi to škatulkuje, ale baví mě to. Odlehčená pohodička na domácí house party...

 

Théo Muller

A zase Francouz. Tentokrát v mírnější podobě, ale zato neuvěřitelně zvukově pestré a barevné. Takový trochu oldschool v novém kabátě. Házím sem jeden jeho skvělý set, ale doporučuju si poslechnout i další.

Daniel Avery

Hodně aktivní Anglán, který si hraje s nejrůznějším tempem a rytmikou. Tohle je krásná sférická věc...

 

Speedy J

Proč jsem letos poslouchala starýho Speedy J? Na podzim jsem byla pozvaná jako host přednáškově hudební akce s názvem Audire. Mým úkolem bylo zahrát průřez klubového techna devadesátých let. Samozřejmě autenticky z vinylů. Takže prohrabávání starýma deskama trvalo dlouhé hodiny a já si vzpomněla na své staré lásky, které, jak se říká, nerezaví...

Myclick (techno.cz / Radio 1)

 

Wayne Snow – "Seventy" (Roche Musique)

Je to ještě pop? Nebo už ne? A není to vlastně jedno, když je to tak strašně dobrý?! "Seventy" je přímo zásah do srdce z jeho druhé desky "Figurine"... Nigerijec Wayne Snow používá svůj čarokrásný hlas jako další nástroj, a když track produkoval slavný Crayon a do živé podoby ho oblékla taková esa jako můj oblíbený bubeník Ziggy Zeitgeist a klávesák Abase, není co řešit. Dělají to jinak a ta originalita z toho přímo prýští. Navíc to drama ke konci, to je panečku gradace s následným klidem. Strašně nakažlivý song, už ani nespočítám, kolikrát jsem ho slyšel... Až budete potřebovat obejmout a nikdo zrovna nebude po ruce, dejte si tuhle krásu nahlas pěkně do uší, husina zaručena!    

Lars Bartkuhn – "Every Morning I Meditate" (Rush Hour)

Německý všeuměl a multiinstrumentalista Lars Bartkuhn je alespoň u nás opravdu nedoceněný, přestože se aktivně hudbě věnuje už přes dvě dekády! V roce 2021 studio opravdu zanedbával, takže jsem byl rád na jeho sklonku za info o plánovaném albu "Nomad", přičemž EP "Transcend" je jeho předzvěst. Miluju v muzice dětský smích i ptačí zpěv a tady jsem se dočkal toho druhého v krásné atmosférické věci s jeho nezaměnitelným rukopisem. Rád s ním začínám své lounge sety v restauraci NOI nebo v kavárně Luft. To je prostě intro k sežrání... A pokud by vám to bylo málo, pusťte si jeho set z Phonicy, nebo záznam ze studia u zvukovky skladby "Zenrock". Fakt talent!

 

30/70 - "Tastes Like Freedom" (Tornado Wallace Red Face Mix) (Rhythm Section International)

Australani do toho loni opět šlapali a snadno dokazovali, že se máme v elektronice ještě co učit... 30/70 je parta poskládaná ze samých es a jejich krajan Tornado Wallace už tak skvostný originál skladby "Tastes Like Freedom" ještě více povýšil. Co na tom, že se ve stopáži osmi minut musíme obejít bez toho sexy vokálu mé milované Allyshy Joy. Jeho zaujal saxofon a až nápadně mu připomněl slavnou Garnierovu pecku, tak obě skladby "jednoduše" spojil dohromady s vyloženě letní gradací. Docela nás pobavilo při back 2 back setech s mým parťákem Diomem, když si lidi mysleli, že se jedná o originál francouzského velmistra. Navíc se tomu růžovému vinylu fakt nedalo odolat ani pohledem. :)     

Pablo Color & Berlin Lama – "Recuerdos" (Ish)

Vtipný je, že jsem vždycky preferoval synťáky a na kytary se díval s poměrně velkou nedůvěrou a teď jsem si koupil vyloženě kytarový album. Ale jaký! Rád brečívám u filmů, ale po třetím přehrání téhle skladby se mi najednou slzy nahrnuly do očí. Je to tak krásná, bezstarostná, jednoduchá a logická věc s parádním zvukem, že ji musím slyšet znovu a znovu. Je jako vánek na voňavé rozkvetlé louce. Jen jsem nějak zapomněl, že Švýcarsko není v Unii, takže kromě nehorázných poplatků všem evropským pošťákům následovala ještě nečekaná podpora celnímu úřadu. Každopádně nelituju, je to prostě skvost... 

ishi vu – "This Is Your Life" (Different Recordings)

Stejně jako je prezentace na sociálních sítích tohoto švédského audiovizuálního umělce poněkud zvláštní, neuchopitelná i nepochopitelná, přesně takové je i jeho debutové album "La Luz". A to je moc dobře, miluju hudební experimenty a posun dál... Jasně z něho však vyčnívá tenhle zasněný i našláplý opus v jednom, který ocení všichni ti, jež si devadesátky prožili naplno. O to víc mě těší, že ji u nás na Radiu 1 posluchači v hitparádě vykopli až na 13. místo! Škoda jen, že ta vinylová verze není tolik atmosférická a o poznání hůř se míchá. Ale i tak se jedná o klenot v mé sbírce i s originálním provedením tohoto dílka.   

DJ Seinfeld – "These Things Will Come to Be" (Ninja Tune)

Švédové se loni opravdu činili, tak ještě jedna pecka ze severu, která mě zaujala... Na jedné straně klasický fungující motiv, který už poněkolikáté úspěšně oprašuje rave, na straně druhé ta srdceryvná hlasová zpráva, která působí tak autenticky, že byste si přáli, aby se ti dva zase dali dohromady. Úžasný nápad a citlivé provedení! Velká škoda, že zbytek autorova druhého alba je... Jak to říct slušně a neurazit ho za ty hodiny strávené ve studiu? Snad "cheesy"?! Musel jsem bohužel odolat, ale tuhle věc si pouštím hodně často a neoficiální video ho skvěle dobarvuje...

The Bayara Citizens - "The Mofocongoietric" (Joaquin Joe Claussell's Extended 12" Version) (Sacred Rhythm Music)

Přestože je Joe Claussell ten největší lomcovák ze všech lomcováků s mixážním pultem a spíš lidi před sebou vytáčí, ve studiu je král a málokdy jde se stopáží pod dvanáct minut. Tady přemíchal sám sebe a je fascinující, jak logická tenhle věc je, ale i kolik překvapení a změn nálad do ní dokázal dostat. Byl to boj. Zelený vinyl zmizel okamžitě (takže mi trošku zatrnulo, že to nestihnu), na žlutý jsem následně dosáhl, aby pak vyšlo ještě 50 modrých a dnes se dá už v pohodě zakoupit re-press. :) Hezká hra, ale jen král je vítězem... Pouze on ví, kolik jich nakonec vylisuje a já dnes tuze šťastný, že ho mám!

Joy Orbison – "Better" w/ Léa Sen (XL Recordings)

Jeho první věc před dvanácti lety "Hyph Mngo" byla neskutečná pecka, o to víc pak překvapilo, že jsme na první album museli čekat tak dlouho... Ale mělo to tak být a je neuvěřitelné, kolik subžánrů elektroniky do něj nacpal, přičemž zrovna "Better" je krásným pohlazením a jsem rád, že do téhle "tucky" přemluvil zrovna tuhle "holku s kytarou". Miluju, když nástroje dokonale ladí s lidským hlasem a tady to nemohlo být "better". Jednoduše krásná, sladká, zasněná písnička na úrovni a důkaz, že v tomhle bláznivém světě je deep house ještě v pořádku... 

Blutch – "River" (Astropolis)

Jasně, takovej ten "rovnobrejkovej" model, co už nastavili třeba Bicep s "Glue", ale já ho prostě miluju! Od té doby, co přes svůj Bandcamp nabízel downtempo za jakoukoliv cenu, urazil pořádný kus cesty a já jen doufám, že v době, kdy tahle anketa vyjde, už budu roztáčet jeho debutové album, kde tenhle kousek také bude. Ta snivost, ty harmonie, vyčkávací momenty, široký stereo prostor, filtry, hutná basa, originální gradace a klasická francouzská melodičnost dělají z téhle skladby skvost, který u nás není navíc tolik profláklý a přesto by na parketech mohl fungovat. Fakt se na něj těším! 

Papik & Sarah Jane Morris – "Lovely Day" (IRMA)

Nejsem zrovna fanda coverů, ale italský Papik mě už pár let úspěšně přesvědčuje o tom, že se ty originály dají mnohdy vylepšit a zmodernizovat tak, aby to mělo smysl, když má k ruce tak šikovné muzikanty. Na album "Let The Music Play" si pozval za mikrofon ještě Sarah Jane Morris, která přezpívala klasiky od Barryho Whita, Paula Wellera, Simply Red, EBTG a pak tuhle krásu od Billa Witherse, kterou tolik zprofanoval jeden řetězec s rychlým občerstvením. Dobrá nálada z toho jen prýští a aranžérsky opět dotaženo k dokonalosti. Proč už se vlastně dneska nedělají takové bezstarostné písničky?!   

nika77

foto: archiv