CLANEK

 

Američtí vědci přijali odpověď na svůj vzkaz vyslaný do vesmíru

Arecibo, Puerto Rico, 2.11.2015 - Tým astronomů z Mezinárodního Standfordova výzkumného institutu a Cornellovy univerzity ve státě New York, USA, včera oznámil, že zachytil velmi neobvyklé signály z okolí hvězdy Canopus, která se nachází v souhvězdí labutě, zhruba 20 světelných let od Slunce. Po vyloučení všech běžných a zároveň pravděpodobnějších hypotéz, jako je chyba přístroje, interference s pozemními vysílači či dokonce nevhodný žert některého ze zaměstnanců institutu, vědci došli k závěru, že signál pochází od vzdálené inteligentní civilizace.

 

Vedoucí výzkumného týmu, Prof. Frank Herbert, je přesvědčen, že signál nepochází z vlastní hvězdy, ale z jejího planetárního okolí. Keplerův vesmírný dalekohled, který tuto oblast před čtyřmi lety systematicky mapoval, v okolí hvězdy Canopus nalezl exoplanetu, jež svou velikostí, vzdáleností od mateřské hvězdy a dobou oběhu připomíná Mars. Objekt Kepler 429-b, známý též pod názvem Arrakis, podle vědců vykazuje četné předpoklady pro možnou existenci mimozemského života. Signál z okolí hvězdy Canopus byl zachycen velkým radioteleskopem v Arecibu v Puerto Rico, který je největším jednoreflektorovým radioteleskopem na světě a již několik desítek let slouží k průzkumu vzdálených pulsarů, k hledání exoplanet či k výzkumu zemské ionosféry.

Duna

"Analýza zachyceného signálu s námi doslova zatřásla, protože se ukázalo, že signál je inteligentně strukturovaný", rozčarovaně komentuje svůj objev Prof. Herbert a pokračuje vysvětlením: "Po zkusmém převodu signálu do binární podoby se ukázalo, že se jedná o zprávu, která byla cíleně sestavena do podoby, abychom jí rozuměli. Jedná se totiž o odpověď na naši vlastní zprávu, kterou jsme v roce 1974 vyslali z Areciba naslepo do vesmíru v rámci projektu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), jako experimentální vzkaz potenciální mimozemské inteligenci." Vzkaz člověka vzdáleným civilizacím, známý též jako zpráva z Areciba, obsahoval informace o základním chemickém složení života na Zemi, struktuře DNA, o podobě člověka, o poloze Země v naší sluneční soustavě a o vzhledu antény sloužící k vyslání této zprávy. Signál přicházející od hvězdy Canopus začíná stejnou binární strukturou, jako lidská zpráva z Areciba a odhaluje překvapivé detaily o svých autorech i jejich životním prostředí. "Opravdu jsem nečekal, že bych se ještě za svého života dočkal nějaké odpovědi, a už vůbec ne s tímto obsahem," říká Prof. Herbert. Zpráva podle vědců obsahuje jak geologický a klimatický profil planety Arrakis, tak i podobu jejich obyvatel. Jedná se prý o skalnatou pouštní planetu podobnou Marsu s vysokým podílem oxidů železa, které jí dodávají typicky oranžovočervenou barvu. Na povrchu planety řádí silné písečné bouře, které neustále tvoří a po povrchu přesouvají obří písečné duny.

Duna

"Zprvu jsme si mysleli, že planeta je velmi mladá, protože je silně geologicky aktivní, tak jako byla Země například ve starohorách. Po bližším zkoumání se však ukázalo, že četná zemětřesení nejsou tektonického, ale biogenního původu. Stojí za nimi sami autoři vyslané odpovědi, několik stovek metrů dlouzí červi podobní členovcům, kteří podrývají pevninskou kůru planety do hloubek několika desítek kilometrů. Základním stavebním prvkem jejich těla není uhlík, jako známe ze Země, ale křemík, který je zároveň nejpočetněji zastoupeným prvkem na planetě," popisuje život na Arrakisu Herbert. Tito tvorové jsou velice inteligentní a disponují technologií dálkové komunikace, která nemá na Zemi obdoby. Tak jako se naše velryby v hloubkách oceánu dorozumívají nízkofrekvenčním voláním, červi na Arrakisu mezi sebou komunikují nízkofrekvenčními mechanickými vibracemi hornin, tzv. duněním. Toto dunění není pro lidské ucho slyšitelné, ale je možné ho cítit a při vyšších intenzitách připomíná zemětřesení. Mechanické vlnění tamní civilizace využívá též k vysílání signálů mezihvězdným prostorem. Na rozdíl od našich radioteleskopů jako vysílač používají obří monokrystaly křemičitanových minerálů s precizně rozmístěnými atomy vzácných kovů. Dunění vycházející přímo z těla podzemních tvorů rozvibrovává krystalickou mřížku monokrystalu a v ní zasazené atomy vzácných kovů fungují jako jeden velký vysílač rádiových vln.

Duna
Největším překvapením pro vědce však bylo, že binární zpráva vyslaná směrem k Zemi obsahovala i duplikát v dunícím jazyce, spolu s návodem na jeho dekódování do frekvencí slyšitelných pro lidské ucho. V závěru bylo uvedeno, že tato zpráva byla první ze série vzkazů, které k nám budou tamní obyvatelé vysílat s periodicitou odpovídající zhruba jednomu pozemskému kalendářnímu měsíci. Příští zprávy již údajně přijdou pouze ve formě kódované technologie dunění. "Toto jsme opravdu nečekali. Zdá se, že tamní civilizace se nám rozhodla přiblížit a zahájit komunikaci. Zdá se, že se jedná z jejich strany o vstřícný krok a jsme plni očekávání, jaké sdělení budou příští zprávy obsahovat. Nejvíce nás zajímá technologie, kterou podzemní giganti používají k produkci dunění. Prozatím jí příliš nerozumíme, ale určité naděje vkládáme do dlouhodobé analýzy přijatých zpráv. K tomu používáme zvukový přepis do slyšitelných frekvencí a všechny takto dekódované záznamy budeme zveřejňovat na webové stránce https://soundcloud.com/dunaconcept." uzavírá nadšeně Prof. Herbert.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016