Report z Awakenings festivalu od Čéši

 

Země tulipánů a cyklistů...

Holandsko je krásná země, krásná a placatá. Každý holanďan snad již v porodnici dostává do vínku kolo, jelikož si nedovedu představit jak je možné, že jsou tu všichni tak zžiti s tímto prostředkem, kterým se přemisťují z místa na místo. Jezdí mladí, staří, podnikatelé, ženy v domácnosti, jezdí prostě všichni a všude. Když jsem se ptal lidí na co se připravit, všichni mě upozornili hlavně na cyklisty :D Je to také země plná květin a mlýnů a hlavně je to země, kde má taneční hudba opravdu velmi velkou základnu clubberů, což bylo ostatně vidět hned při prvním kroku na festival Awakenings...

Toto byla má první cesta na zahraniční festival. Já jsem, abych pravdu řekl, byl vždy domáckým posluchačem a tanečníkem. Procestoval jsem si za hudbou celou naší malou zemi, ale postupem času a s přibývajícím věkem jsem stále z okolí slyšel narážky „jeď ven“, „koukni se za hranice“, tak jsem se s přáteli sebral a jel... Autem jsme tam byli za deset hodin a ubytováni nedaleko festivalu, už jsme se jen těšili, až tento sobotní celodenní maraton začne...

 

 

V jeden den více, než za celý rok...

Festival otevírá brány v jedenáct hodin dopoledne a my se vydáváme co nejdříve k jeho hlavnímu vchodu. Počasí bohužel nepřeje uplně tomu festivalovému krásnému letnímu open-airu, ale i tak už jsem nervózní, stejně jako kdysi dávno když jsme šel na svůj první open-air u nás... Přicházíme něco málo před polednem a hned Vám mohu sdělit rozdíl oproti našim festivalům. Tady Vás pánové nežádají o otevření batohu k „nahlédnutí“, tady Vás jeden pán požádá o vyložení všeho na stůl a odevzdání batohu ke kontrole a druhý pán Vás důkladně a slušně prohledává, přičemž se kontroluje naprosto všechen obsah Vašeho zavazadla. Připomínalo mi to spíše letecké odbavení, chyběl už jen rentgen :) Kontrola velmi důkladná, ale nikdo neprotestuje, nikdo nic nenamítá a všichni mají klid, protože lepší projít kontrolou, než se nechat zranit nějakým „pomatencem“. Odměnou za to byly tento rok, za vstupem rozdávané brýle:) Hezký suvenýr, letos bohužel nevyužitý díky počasí ...

Když se rozhlížím, vidím po levé straně první „stan“. Stan je to v uvozovkách, jelikož to spíše připomíná hangár a velikostí tomu i tak odpovídá. Troufám si odhadnout, že velikostně i kapacitně tyto „stany“ podobají se Veletržnímu paláci v Praze, kapacita tak 3-5tisíc lidí ... Pevné podlahy, zdrcující zvuk a obroská stage v každém, a takové tu byly 3. Dalšími stage byly 2open-air a 3další. Když Vám jen přiblížím, že menší open air byla velká jako největší stage kdy u nás na Plesure Island v Hradci, asi pochopíte jak velké to bylo. Hlavní stage byla koncipována dle mého tak pro 15 tisíc lidí a celý festival je pro více jak 30tisíc tanečníků, a takové davy jsem tu v Čechách ještě nezažil. Areál je to gigantická, opravdu obrovský, ale vše je zde rozloženo tak perfektně, že není až takový problém si to obejít i když to stojí opravdu pár kilometrů sil :D Všeho je tu dostatek, hodně stánků s jídlem, nabídkou suvenýru, dostatek luxusních záchodů a prostě všeho. Standardem jsou žetony a jediné k čemu bych tak celkově měl výtku je nepořádek. Jestli jste si někdy stěžovali an nepořádek u nás, tohle by Vás asi nepotěšilo. Odpadkové koše ve velkých hangárech nebyly vůbec a v areálu bylo sice pár recyklačních nádob, ale skoro nikdo je nevyužíval. Areál se tedy k večeru proměnil v celkem slušné smetiště, možná kdyby se tu zálohovaly kelímky, jako jinde v zahraničí, bylo by to lepší :)

Nemá smysl tu vypisovat kdo, kde a jak hrál. Zaprvé, není v lidských silách to vše oběhnout a zaznamenat a za druhé přijel jsem se podívat, zatančit si a užít si to na největším techno festivalu, který jsem mohl doposud vidět.

 

 

Techno od začátku do konce...

Po nějaké té chvilce, rozměnění si žetonů, uchyluji se na prvního Dje do hangáru s označením X. V tomto hangáru vystupovali např. (Gary Beck,Luke Slater, Ben Klock, Laurent Garnier...) Já poslouchám prvního jmenovaného a již od samého začátku jsem nucen tanocovat. Takhle parádní setík našléplého techýnka nenechalo mé nohy klidné...

Ve dvě hodiny se přesovám na hlavní stage kde diktuje tempo Joseph Capriati. K slyšení tu byli např. (Lenk Faki, Vitalic, Derrick May a Kevin Saunderson, Dave Clark, Ben Sims) a jestli se někdo ještě netěší na Apokalypsu v listopadu, tak se začněte. Doufám, že tam předvede alespoň poloviční výkon co tady. Bylo to úžasné.

Postupuji dále, jelikož v aréně s označením Z (hard-techno) začíná hrát Gayle San a Sven Wittekind. To, že hard-techno uplně nemusím, ale ještě neznamená, že v tomhle stanu nezůstanu až do skoro šesti hodin večer :D Gayle San a Sven hráli parádně, tohle bylo úžasné, tancuji a seznamuji se s holanskými clubbery, kteří mi tancem a celkově chováním připoměli Brno. Bylo mi opravdu hezky a příjemně, akorát jsem si občas v duchu říkal, „bože lidi na čem to frčíte“ :D Bylo to hodně hustý...

V té samé aréně po těchto dvou drtičích nastupuje pro mě to nej z festivalu Awakenings. Oscar Mulero a Reeko. Jestli se ještě nepodařilo identifikovat španělského původce vražedného průjmu, tak tady stál přímo před Vámi. Z tohodle sem se málem po..al :D Takhle úžasné techno které předváděli tito dva, to jsem si dlouho nevyslechnul. Potím se neuvěřitelně jelikož ve stanu je již narváno k prasknutí a komu vadil kapající pot v Boby Centru, tady by byl jak na trní. Jdu se najíst a vyvětrat směrem na hlavní stage, kde diktuje Vitalic live...

 

 

Dávám si velké hranolky s majonézou, ano s tou omáčkou kterou tak energicky popisuje i John Travolta ve filmu Pulp Fiction. Prostě to v té „sračce“ topí :D Jo, ale je to fakt dobrý!!! Možná bych se tu ještě mohl zmínit o tom, jak ušetřit čas na barech. Tady se nikdo nezdržuje mícháním drinků jako u nás. Tady byly drinky namíchány předem v plastových nádobách a z těch se to lilo přímo do kelímků tak, jak jste si zvolili. Je libo například Redbull s vodkou? Prosím přímo s kanystru pro Vás :) Na výběr tu nebylo mnoho, ale vše tohle pokrylo dostatečně celou festivalovou poptávku ...Po tomto vydatném obědě vydávám se do hangáru s označením Y kde hraje naprosto famózní set Jooris Voorn, dalšími tu byli např. (Jeff Mills, Chris Liebing, Speedy J, atd.) a opět dělám to samé co na celém festivalu, tančím. V Čechách se snažím být co nejvíce vepředu, vnímat ty vibrace a dusot, tady, tady se snažím být co nejvíce v zadu, ze strachu o sluch a vnitřnosti. Zvuk byl jedním z těch obrovských zážitků takhle venku, neskutečná síla ...

Začíná opět trošku více pršet a tak se bahnem a spíše po umístěných deskách ubírám rychle do hangáru s označením Z. Opět hardtechno, ale opět nelituji. Konec setu Fatima Haji, jen s úsměvem kývu hlavou nad tou neskutečnou drsnotí a vražedným tempem. Po ní nastupuje duo Frank Kvitta a Boris S jakožto Gods Army live. No já už opravdu nevím co napsat víc. Snad postačí jedno slovo, peklo :D

Snažím se spojit s přáteli abych je alespoň jednou potkal a vyzvednul si klíče od hotelu. Tančí na hlavní stagei a já se více jak pět minut prodírám davem k nim. Hraje pane Dave Clark a je to skvělé, bohužel na jemném dešti se mi nechce být dlouho a tak se rozhoduji uzavřít festival tou největší a pro mě nejlákavější hvězdou...

 

 

Vstupuji do hangáru X a poslouchám pana mistra Laurenta Garniera prezentujícího L.B.S. Tohle byl masterpiece. Tohle byl hudební orgasmus a pro mě konečná tohoto denního nádherného a úžasného festivalu. Laurent Garnier svými zvuky, synťáky, basou a vším možným, odeslal každého clubbera do říže galaktického tance a mezigalaktického vlnění :D Jsem unavený, trochu špinavý, ale tak moc šťastný, že se ještě za světla raději odebírám na hotel abych se náhodou neztratil ve změti odvodňovacích kanálů a housebótů...

Konec dobrý, všechno dobré ....

Co říci na závěr tohto mého poznání? Já Vám ani nevím, pocitů bylo, je a ještě chvíli bude tolik. Nemohl jsem slyšet vše, to se nedalo. Unikla mi tak například vystoupení takových jmen jako jsou Jeff Mills, Reboot, Karotte, Chris Liebing, Speedy J, Adam Beyer, Marco Carola, Henrik Schwarz, Egbert, atd...... Toto se prostě stihnout nedá a já si řekl, než někde lítat jako splašený, raději si užít to co mě bude bavit a pořádně si zatancovat. Já si festival užil neskutečně, lidé kolem mě také, ale to srovnání s našimi festivaly. Možná mě budete považovat za neznaboha, troubu, naivku, ale já to zase až tak neprožíval. Ano, bylo to vychytané, obrovské, perfektní, ale nepořádek byl také, drogy snad ještě ve větším měřítku než u nás a také mnohem dražší všechno :) Mohu ale říci to, že když se u nás povede festival, je to stejné a až se tu přestane poslouchat Michal David, Kabát a nejtrapnější RnB, bude dostatek clubberů, kteří budou tvořit pevnou základnu pro festivaly i klubovou scénu u nás a to si přeji nejvíce ze všeho...

Užívejte léto, bavte se, tančete a uvidíme se na nějakém českém a doufám, že povedeném festivalu.

 

 

autor: čéša

foto: čéša