Report z Drumixu od Katky

Solidní rozjezd

Pár minut po půl desáté se za djský pult postavila dvojka AHZ a Rudeboy a rozhodně nezahálela. Abysmal Depth nás už ve svém názvu varuje, že její sound bude pořádně hluboký. Výrazná bassová linka doplněná bubláním v polovině změní rytmus, chvilku připomíná spíše techhouse, a pak se vrací do původní podoby. Podařený vtípek od ruské dvojky Abstract Elements! Rozhodně nezapomenu zmínit skvělý doprovod MC Proctera. Ani zdaleka nejsem fanouškem živých hudebních doprovodů, ale to co předvádí tenhleten mladík je prostě jiné kafe. Je majitelem hlasu, který dokáže přehlušit basy, a my pak máme příležitost slyšet, o čem je řeč! Může nás tedy přesvědčit i o tom, že nevykládá báchorky o opakujících se pěti slovech! MC Procter – big up!

Velký sál byl zaplněn několika plátny, na nichž se promítala zajímavá videoprojekce do trojice Trippl-Krippl. V paměti mi utkvěl pohled na barevné čtverce a část mapy metra. Stejně tak nápisy jednotlivých djs, kteří se nám starali o zábavu! Nicméně, konec rozplývání se nad prostorem páteční Lávky. Pojďme se vrátit k hudbě.



Francouzské pojetí drum and bassu

V jedenáct hodin dostal hlavní slovo pařížský producent Naibu a rozhodně nezahálel. Začal atmosférickou věcí s doprovodem trumpety. V podobném duchu pokračoval, ale pak nastala chvíle, kdy se něco zlomilo a najednou nastal nějaký útlum. Čas doplnit tekutiny? Nevím. Rozhodně jsem ale čekala, kdy konečně přijde moje nejoblíbenější Firefly. Jenže nepřišla, ale Naibu si u mně reputaci vylepšil alespoň o neco živejším závěrem. Když jej tedy Stu z legendárních Cause 4 Concern po půlnoci střídal, byl již parket zaplněný. A tak také minimálně na hodinu a půl zůstal. Stu totiž zahrál energický set v duchu ostrého drum and bassu, u kterého se nedalo jen tak postávat. Lidi neskutečně rozhýbal, ale já jsem musela jít nabrat druhý dech a zavítala jsem tedy na druhou stage umístěnou o patro níž. Anakina, hrajícího taneční hitovky tam vystřídal Eddrum, který zase trochu přitvrdil. Každopádně na žádné party prostě nemůže chybět věc Day´n´Night. Ať už si ji djs přizpůsobí jakkoli, vždycky se na ní dobře tancuje.



Rockwell na trůn!

Když nastala druhá hodina ranní, vyrazila jsem zase do velkého sálu, kde Stu předával „žezlo“ svému krajanovi Rockwellovi. Ten už od svého úvodu sliboval velkou věc – první track se několikrát začal rozbíhat, ale potom pokaždé nastal útlum. Čekala jsem, že přijde něco velkého. A dočkala jsem se! Výkon, který tento londýňan předvedl byl odzbrojující. Dočkali jsme se temného zvuku v podobě skladby Decorum od Sabre, ale i jedné z nejvíce optimistických věcí vůbec: D Bridge a jeho Inner disbelief. Slušný aplaus zazněl i při rozjezdu věci z jeho vlastní tvorby, Underpass. I když s tím slovem aplaus bych měla být opatrnější. Rockwellovi se ho totiž dostávalo snad každých pět minut, možná i častěji. Pískot, křik a ruce nad hlavou průběžně doplňovaly jeho set a on si projevené nadšení publika zaslouženě užíval! Jenže bohužel, všechno krásné někdy končí, a tak když se blížila čtvrtá hodina, došlo zase k výměně stráží. Posledním trackem jsme se rozloučili s hravým deepovým drum and bassem a mohli se přeladit na hudbu v podani X.Morpha. Ten, i když předvedl samozřejmě zase něco z jiného soudku, zachoval výrazné basy a z parketu se opět nedalo odejít. Báječné tempo nastolil i M4YA, nicméně v půl šesté na mně přišla neskutečná únava, a tak jsem si konečně uvědomila, že bych měla vyrazit domů.

Sama za sebe ovšem hodnotím tento díl DrumiXu jako nejlepší letošní akci vůbec! Ale kdo ví, třeba ho překoná hned ten další v čele s dvojicí Cyantific a Kasra už 1. května, opět v klubu Lávka! Tak nezapomeňte dorazit...