Report ze křtu alba Audible Thoughts Philipa T.B.C. od Myclicka

Je Cross ještě stále synonymem pro androš?

Jedno se musí nechat, rozhodně to tomuhle Klugovi (pardon klukovi) pálí... Díky svému postavení, zkušenostem i oblíbenosti si mohl pro tak radostnou událost vybrat jakýkoliv pražský klub, on zvolil Cross. Jednoduše proto, že se sem ti mladí hudbě otevření naučili chodit v hojném počtu, DJům do jejich řemesla si ani špitnout nedovolí, stylově sem tahle deska pasuje úplně přesně a v neposlední řadě se s vedením daly domluvit skvělé podmínky. Vždyť kolik těch větších hracích míst v Praze vám dovolí uspořádat si křest, aniž by museli návštěvníci takhle před Vánoci sahat do kapsy pro své poslední drobné za vstup na něj? Navíc mile potěšil i můj oblíbený Jägermister v akci - tohle byla trefa, vážení! :) O to více v tomhle undergroundovém prostoru s undergroundovou muzikou překvapila ta nudná výstava všech možných reklamních plachet po celé šíři pódia - teď už chyběly opravdu jen ty hostesky v minisukních, které se budou mezi návštěvníky proplétat s košíčkem v ruce s různými vzorečky té zaručeně nejlepší zubní pasty či s čokoládovým tyčinkami jako na nedávném koncertu Pendulum v Roxy...

Tak kolik z vás už si ho koupilo, he?

Velká škoda těchto přikrývek osobitého designu klubu, na nějž se jezdí lidé dívat ze všech koutů světa! Naštěstí se nejednalo o nadnárodní korporace, které už vážně neví, kam své poutače pověsit, když už je všude plno - tohle byli jen kámoši, kterým chtěl Filip alespoň takto symbolicky poděkovat za vstřícnost a podporu... Všichni ti, kteří o nálož té jeho muziky stáli, měli přitom celý měsíc a půl na to, aby se s ní důvěrně seznámili. Někteří poctivě nakupovali, jiní zcela zdarma díky několika “dobrodincům“ stahovali, do holešovického klubu se jim však zatím nechtělo... Pět minut po deváté tu začal do zcela prázdného sálu Ghonzales vyprávět, co se mu za ten poslední týden přihodilo a jaká muzika mu uvízla za drápky, nejinak to vypadalo o patro níže. Tady zase velmi potichu a rozvážně rozmlouval Stanzim - balík svých rozdováděných placek jako by si pro ten večer schválně zapomněl doma s cílem vytvořit zde v tomto útulném prostoru jen tu pohodovou atmosféru. Ano, down tempo a atmosférický drum´n´bass, to bylo to pravé ořechové, co tomuto místu teď a tady tolik slušelo!

Tak super muzika a nikde nikdo... :(

Bohužel kromě tří lidí, kteří si teď u poklidné diskuze v autobusových sedačkách vyměňovali jednu cigaretu, už nikdo další jeho nadýchaný set neocenil... Inu, jen další z míst, kam se za hudbou chodí později a to i ve všední den – doufejme jen, že si Filip a jeho hosté nebudou hrát pouze pro sebe. :( Kdo nestihl večeři, ten se zatím mohl nasytit v místním jídelním koutku, kdo dorazil vyprahlý, toho uspokojila široká nabídka obou barů bez čekacích dob – k něčemu je ta slabá návštěvnost přeci jen dobrá. :) Ghonzales moc dobře tušil za dobu svého muzicírování, že pokud bude zádumčivým a stráví čas hledáním jen samých horkých novinek či svého oblíbeného zboží v notebooku, mohl by tu snadno osiřet. Vsadil proto na skladby, s nimiž se osazenstvo klubu už nutně setkat muselo! Vzduchem se teď proletěla i stařičká Life Goes On od House Of Pain, díky systému Serato si tu vytvořil smyčku z Intergalactic od Beastie Boys a nabídl také zajímavý bootleg s The Power od Snap! A to by bylo, aby se alespoň pár tanečníků roztroušených po spletitých chodbách nechytlo... Chytlo! :) Bylo pár minut po desáté a nálada tu konečně začala houstnout.

No jen si to zkuste, scratchovat s prasátkem...

Tohle byl ten pravý čas pro tři vtipálky party BeatBurgerBand a jmenovitě Jaro Cossiga, IvanHoe a Nasty teď před nástupem hlavního hosta dostali za úkol všechny v sále, ale klidně i ty ostatní, řádně nažhavit! Kdo je zažil například před sehranou rakouskou partou Bauchklang v Akropoli, ten ví moc dobře, jak pohotoví umí tihle kluci být a jak rychle reagují na dění v sále. V jednom okamžiku například Nasty požádal slečnu stojící jen pár centimetrů od něho, aby mu řekla do mikrofonu libovolné slovo... “Prase!“ vypálila teď ona bez přemýšlení. Proč ji při pohledu na něho napadlo zrovna tohle, to už se asi dneska nedozvíme, ale on mohl alespoň předvést, jak báječně se dá s jedním znělým slůvkem scratchovat bez použití gramofonu a kolik variant jedna šikovná pusa nabízí. IvanHoe byl tentokrát v roli pokusného králíka a oba jeho parťáci s mikrofony na jeho krku a s točením fiktivního potenciometru na jeho holé lebce teď hledali onu mručivou basovou linku, která se tam někde uvnitř tak vehementně drala na povrch. Ačkoliv klidně mohli, oproti svým předchozím vystoupením se vykrádali minimálně, spíše hledali nové možnosti v tolik populárním beatboxu a teď už se v konečně narvaném sálu dočkali obrovské vlny uznání!

MC Philip T.B.C.

Bylo půl jedenácté, oni teď několikrát pronesli obdobně jako v intru Onanism jméno toho, kdo má celý večírek na svědomí a Filip se dal díky dvěma gramofonům do díla... Tedy ještě předtím nás poprosil o shovívavost, protože celý večer byl pojat jako jeden velký improvizovaný jam a na nějaký nácvik vůbec nebyl čas. Jak mohl hrát svůj materiál z gramofonů, když jsme se vinylové podoby tohoto alba nedočkali a asi hned tak nedočkáme? Jednoduše, i on si zamiloval Serato a s ním to jde opravdu snadno! :) Měli jsme teď také jedinečnou možnost vidět tohoto dreadatého sympaťáka za mixem s mikrofonem v ruce, tedy věc jindy naprosto nepředstavitelná! Právě s ním představoval další a další hosty dosud schované v zákulisí. Své hlasové party tu postupně představili třeba MC Vaant s tím svým nezaměnitelným frázováním, jehož byste v tracklistu alba Audible Thoughts hledali marně, vítaným i vzdáleným hostem byl C.Monts, který si tu živě střihl “svou“ (a mou nejoblíbenější) 21st Operative, jedinou ženou, která na prknech, jež pro spoustu účinkující znamenají svět, se stala Lindee a Filip ji rozhodně nešetřil! Tohle nebyla jen od něho puštěná Always Waiting, to by ho asi až příliš nudilo...

Kdepak Bohemku... Plzničku!

Vzduchem teď ze strany na stranu létaly nově efektované útržky, on také často nahrané základy díky scratchům vracel zpátky a teď se s těmito překvápky milá Lindo poper, jak sama uznáš za vhodné. :) S těmi roky praxe? Pche, s přehledem! Pan producent však nezapomněl ani na ty, kteří tu s námi ten večer bohužel nemohli být - připomenul ty úžasné scratche, které měl v téhle skladbě na starosti DJ Lowa a pozdravil také Zdeňka Bínu, jenž v tom samém čase drnkal na kytaru úplně někde jinde. Tihle všichni se na desce, která se teď nutně musela pokřtít, nemalou měrou podíleli. “Udělejte bordel pro tyhle hajzly!“ křikl Filip náhle do mikrofonu a takto familiérně pozval na pódium znovu BBB, kteří mu odborně jednu z otevřených papírových krabiček polili plzeňským pivem. Vydařený nosič se ještě proletěl vzduchem a po osušení bude jistě někomu z nás dělat radost od rána až do večera! Ti ostatní měli ideální možnost, zakoupit si ho u stolečku kousek od desky horního baru...

A nová deska bude kdy?! :)

Tak ještě pár prvotřídních scratchů a parádních efektů na Filipův oblíbený mixážní pult a pak skladbu, kterou na albu nenajdeme a do níž se tu představila valná většina vokalistů. Otěže teď už hodně rozjetého mejdanu právě přebíral slovenský Junior, tedy ten samý, s nímž si Filip zařádil v neplánovaném ping-pongu na letošním festivalu Wilsonic! Nezklamal ani tentokrát a z původního seriozního mladíka se už po první rozjuchané skladbě vyklubal malý ďábel, který každé té otáčce gramofonového talíře pomáhal silou svého rozhoupaného těla. :) Tak ještě na chvilku dolů za Nikou77, která si pro tento večer zvolila příjemný tepavý tech-house a pak už jen stihnout poslední metro, které nikdy na nikoho nečeká... Tenhle večer se vážně povedl a myslím, že nejen Filip na něj bude dlouho vzpomínat. My se už teď můžeme těšit na další album, ovšem laťku má ten chlapík hodně vysoko! Přeskočí ji ještě o kousek?