Report z festivalu Balaton Sound od Sody. Část druhá.

Den třetí

V sobotu jsme spěchali na koncert maďarské formace Žagar, který měl začínat ve 20 hodin, ale kapela nikde, že by změna programu? Je tomu tak kapela vystupuje o hodinu déle. Elektropopová kapela Žagar je zde velice oblíbená a není se čemu divit, protože jejich muzika je opravdu něčím vyjmečná. Během jejich koncertu se už připravujeme na očekávaný koncert Orbital. Honem, honem na hlavní Heineken stage, která je celá zahalená tmou, z níž svítí jen dvoje brýle, které známe od našeho Chrise Sadlera. Po obou stranách mají stěny s různými mašinkami a hejblátky, které jsou vyžší něž oni sami. Pozitivní byli kamery umístěné nad stěnami s mašinkymi, které nám přenášeli celou jejich práci na velké obrazovky. To celé bylo doplněno výbornou projekcí přes celou stage. Orbital hráli skvělý koncert a pro mě to byl další velký hudební zážitek. Než ovšem stačíme vstřebat výborný koncert hned vedle na malé Heineken stagi nám pouštěč CDéček hustí do hlavy šílený rock, a tak bereme nohy na ramena a prcháme rychle pryč. Dáváme drinky, langoš a necháváme odpočinout našim bolavým nohám. Po té procházíme areálem najít nějakou další hudební lahůdku a zastavujeme se v Samsung Areně, kde hraje Richard Grey. Jeho podání trancu je celkem zajímavé. Není to ten komerční trance, jak ho všichni známe, ale naopak pomalejší až minimalový zvuk doplněný klasickými trancovými nájezdy. Jeho set mě velmi mile překvapil, byl dobrým důkazem toho, že trance nemusí být jen komerční disko. Po něm už ale nastupuje pravý opak Erick Morillo. Aréna se opět plní k prasknutí a rozjíždí se ten komerčnější trance, který my moc nemusíme a tak jdeme na naší oblíbenou T-mobile Terasz. Tady hraje příjemné pomalejší techno Extrawelt. Po něm už nastupuje očekávané duo Wighnomy Brothers, kteří hrají velice propracovaný set. Tato dvojka má na svém kontě řadu remixů pro takové jména jako jsou Ellen Allien&Apparat, Depeche Mode, Underworld a další. Tímto výborným setem pro nás končí dnešní noc a jedeme relaxovat na další den.
 
Den čtvrtý

Na dnešní poslední festivalový den jsem se těšil snad nejvíce, protože dostat k narozeninám koncert Röyksopp a Mobyho, co víc si můžu přát. Do areálu jsme dorazili mezi sedmou a osmou hodinou a z dálky slyším právě dohrávat reggae kapelu Irie Mafia. Trochu mě mrzí, že jsem ji propásl, ale i tak dnes bude velký mejdan. Už u vstupu je nám jasné, že dnes bude zaručeně největší návštěvnost. Velké davy lidí se hrnou ke vstupu, který opět i přes velký nával funguje na výbornou. Kontroly o proti jiným dnům jsou o poznání menší a proto nemáme problém pronést vodku a redbull. Považuji za velký plus celého festivalu, že vám nikdo nevyhodí vodu nebo něco k snědku. Lepší než aby v tom velkém horku někdo zkolaboval. Dalším velký plus také byly ceny nealkoholického pití např. Coca cola stála jenom 330 forintů, takže přibližně 33kč a ne jako u nás, že za colu zaplatíte pomalu víc než za vodku. Teď zase zpátky k dnešnímu programu...

Už ve 20:00 začínají Röyksopp, na které jsou Maďaři asi hodně natěšeni, protože stačí, když se na podiu mihne nějaký "bedňák" nebo zvukař a lidi řvou jako o život. Konečně jsme se dočkali a Röyksopp jsou tu! Maďaři jsou od prvních beatů v totální extázi nečekal jsem, že je zde tak zbožňují. Při jejich koncertu zažíváme asi nejlepší atmosféru celého festivalu. Hrají všechny jejich velké hity a i pro mě to byl překvapivě asi nejlepší koncert festivalu. Jediné co mě trochu vadilo byl špatný zvuk při krásných vokálech mi to trhalo uši a se špunty v uších jsem je zase neslyšel:( Celkově byl zvuk na hlavní stagi trochu problém, protože každý koncert měl jiný zvuk, jednou moc slabý podruhé zas moc silný, ale vše asi záleželo na osobním zvukaři. Co mě zase mile překvapilo bylo, že snad poprvé se fanoušci snažili vytleskat kapelu zpět a to se jim daří hned dvakrát.

Ale, to už nenechává v klidu nás, protože se blíží 22hodina, kdy má vystupovat hlavní hvězda festivalu Moby. Stále více nás napadá, jestli Moby vystoupí. Až po konceru nás uklidňuje informace, že Moby vystoupí o hodinu později. Máme tedy čas, a tak se jdeme občerstvit dobrým vínem a chlebem zapékaným se sýrem, vajíčkem žampiony za 300 forintů, další z vychtávek Balaton Soundu. Teď zase rychle na hlavní stage, kde už netrpělivě čeká několik desítek tisíc lidí všech věkových kategorií. Moby je i Maďarsku velká legenda, což je dobře vidět na největší návštěvnosti dnešního dne. Je to tu! Hlavní hřeb festivalu a jeden z mých snů zdraví publikum a říká, že je to pro něho čest hrát na festivalu, kde vystupují takové kapely a Dj´s. Moby hraje všechny velké hity, které všichni známe nazpaměť. Má s sebou celou kapelu i s dvěma zpěvačkami. Sám Moby hraje na kytaru, kterou střídá s perkusemi a zpěvem. Srší z něho spousty energie, kterou přenáší posluchačům, oni ji zase vracejí jemu. Opravdu skvělý dárek k narozeninám nic lepšího bych si ani nemohl přát. Budu mít tu čest velkého mistra vidět znovu na Sázava Festu a velmi rád vám přinesu srovnání těchto koncertů. Něco mi říká, že tady uděláme ještě lepší atmosféru než na Balaton Soundu. Určitě se máte na co těšit!

To, ale dnes není zdaleka vše, protože úderem 24:00 se v Samsung Areně rozjíždí velká minimalová party ve znamení labelu M_nus v čele s šéfem Richie Hawtinem, dále mu sekudovali Magda a Hearthrob live. Na tuto show jsem se hodně těšil, ale nakonec z ní mám smíšené pocity, protože luxusní aréna celá zahalená do tmy sice působila opravdu minimalově, ale na mě až moc. Jediný efekty byly běhající čtverce na obrazovkách, takže v úplné tmě jsme nevěděli jaký ze tří Djů zrovna hraje. Muzika byla výborná, až jsem se divil, že hrají Djs z M_nus, které znám spíše jako temnější podobu minimalu. Tady byl dynamický a taneční, takže přesně podle mého gusta. I když hráli můj oblíbený minimal, přece jen mě to nedalo a šel jsem se naposledy podívat na T-mobile Terasz, kde hrál projekt Nôze. Rozhodně nelituji toho, že jsem nebyl na M_nus party, protože francoužští Nôze pro mě byli největším překvapení celého festivalu. Představte si minimal do kterého zpívají francouzský šanson, že si vymýšlím? Já tomu taky nevěřil a to vše teprve začínalo. Šanson míchaný s balkánskou dechovkou a vše v minimalovém podání. Celý festival jsem netancoval tolik jako právě teď. Do půl těla spocený jako kůň a Lenka mi pak říkala, že měla obavy, abych jim tam ten dřevěný parket nerozbil:) Nechápu kde se ve mě našlo ještě tolik energie po čtyřech propařených nocí, ale Nôze byli prostě skvělí!
 
Balaton Sound je vyjmečný festival, který vám za relativně málo pěnez přinese hodně muziky a věřte, že na něj budete ještě dlouho vzpomínat. Není přece nic lepšího než slunné pobřeží s ohromným line-upem, o kterém se nám může jen zdát. Celý festival je elektronická podoba velkého festivalu Sziget v Budapešti, takže i to světčí o kvalitě tohoto festivalu. Velkým plusem pro nás jsou ceny v Maďarsku, protože vše stojí stejně jako u nás nebo dokonce i méně. Takže pokud vám programy našich festivalů nestačí, můžu jen a jen doporučit maďarský Balaton Sound.

 
+ organizace
+ prostředí
+ ceny
- hudebně nevzdělaní Maďaři