Report z Transmission 4 by Mar-Gec-Al

Ale to trošku předbíhám. Do haly jsem vstoupil kolem půl deváté, kdy již byl otevřen hlavní sál, a tak jsem na chvilku nakouknul, jak to uvnitř vypadá. Byl jsem potěšen, jelikož bylo na první pohled evidentní, že na světelném parku, laserech, ani zvukové aparatuře se vůbec nešetřilo. A vskutku – v devět nastoupil DJ San a hned bylo cítit, že na zvuku se nešetřilo. Bohužel, zvukař asi neměl dost času zvuk vyladit, takže byly vlastně výrazné pouze basy a ostatní v té explozi hlubokých tónů zaniklo. Naštěstí však během necelé hodinky zvuk vyladil a musím uznat, že tak dobrý zvuk nebyl snad ani na Sensation White (ani na jakékoli jiné halovce). Světla klasicky od začátku trošku více, lasery vůbec. Ale to se během noci mělo ještě změnit... Ještě bych málem zapomněl zmínit, že nás zase večerem provázely "předělové" projekce, které nyní měly představit 5 elementů. Jako první byla země, kterou měl představovat právě zmiňovaný DJ San.

DJ San začal od podlahy, ale vcelku v krátkém čase přidal na rychlosti a myslím, že lidi dobře nažhavil na (pro mě) hlavní hvězdy večera, které měly nastoupit již ve čtvrt na dvanáct. Bohužel bych mu stále (jako již na dřívějších akcích, na kterých hrál) vytkl jeho naprosto příšerný styl mixování. Je vidět, že buď vůbec nevnímá, nebo na to prostě nemá. Za celou dobu, co hrál, jsem slyšel možná tak čtyři v podstatě nepokažené mixy. O tom, že Jan Johnston zpívala POUZE 20 minut, bych se raději moc nerozepisoval, jelikož se mi po celý DJ set Sana chtělo na záchod, a když jsem to nakonec nevydržel, po návratu jsem zjistil, že už Jan zazpívala a konec zvonec...



Naštěstí se již ale připravovala dvojice Above & Beyond, kvůli které jsem vlastně na akci šel. Po zhlédnutí úvodní projekce, která nám představila v pořadí již druhý element – vodu – se rozezněly první hřejivé tóny jejich setu. Po chvilce si mě naprosto získali – naprosto perfektní mixy, skvělý výběr skladeb a poté, co zahráli takový mashup New York City – Amsterdam, jsem byl naprosto celý jejich! Během jejich setu občas vytryskly vodotrysky, které byly nainstalovány před stage a v kombinaci s lasery to byla velmi pěkná podívaná. To ale není všechno: během jejich setu zahráli celkem dost svých věcí. Mimo Oceanic také například Alone Tonight a Can't Sleep, u kterých mi málem vyhrkly slzy, jak mne v té atmosféře dojaly. Když dohrávaly poslední beaty Alone Tonight a bylo jasné, že za chvíli přijde Ferry Corsten, headliner páteční Transmission, tak jsem opravdu skoro slzel, že A&B nezahrají déle. Opravdu skvělý upliftingový setík, který by neměl chybět na skoro žádné trancové akci. Když zhasla všechna světla a aréna potemněla, byla atmosféra najednou o dost hustší – již se netrpěivě čekalo, co nám Ferry zahraje...

Jenže před jeho vystoupením se musel představit další živel a tím byl, bez jekéhokoli překvapení kohokoli v aréně, oheň. Ferry začal dost tvrdě a rychle a během setu stále "přikládal pod kotel". Vskutku: Ferry hrál opravdu něco jiného než A&B a myslím, že to bylo pouze dobře. Aspoň nebyl večer tak monotónní, jako třetí vydání této akce, kdy byl vlastně od začátku do konce uplifting trance. Ferry zahrál docela tvrdě s hodně kytarovými songy. Mezi tím vším byly skladby jako Beatiful, Through your Eyes či Out of the Blue, které zahrál na konci svého bezmála dvouhodinového setíku) vyjímkou. Během jeho setu byla na pódiu naprosto skvělá fireshow, na kterou jsem se nemohl vynadívat. Když bylo najednou po poseldním zvuku Out of the Blue v celé hale ticho, již jsem byl napjat, co předvede Christopher Lawrence...

Avšak než mohl začít, muselo ještě proběhnout představení čtvrtého živlu, jímž je vzduch. Ihned začaly naprosto skvěle vymyšlené performance na stage, kdy tanečníci točili různými předměty nad hlavou – např. tyčemi pospojevanými do krychle (více ze všech performancí jistě uvidíte na fotkách). Christopher Lawrence začal hodně tvrdě a jeho set, plný všech různých stylů, ke konci sklouzl skoro až do psytranceu, čemuž odpovídaly i projekce, které byly asi nejbarevnější za celý večer.:) Bohužel, stejně jako DJ San, měl naprosto příšerné mixy a postřehl jsem jen pár mixů, které napokazil. Ale i tak jsem dál a dál tančil, protože jeho našlápnutý set mě k tomu přímo nabádal. Bohužel, musím se přiznat, že jediné, co mě udrželo v hale až do pěti ráno, byla zvědavost, co si pro nás lidé z UM připravili jako pátý element. S kamarády jsme vtipkovali, že to bude Mila Jovovich, což se nakonec ukázalo jako zcestné...

Pátý element jsme totiž... MY. Partypeople, kteří tovří atmosféru. Nezbývá než souhlasit. Projekce byla kratičká a tak se mohl CDček/gramofonů chopit další z DJů – Scot project. To už jsem ale bohužel byl velmi unaven a odebral jsem se na cestu domů. Tech-trance, který hrál, když jsem tam ještě byl, mi totiž příliš nesedl.

Co mi ještě zůstalo zhodnotit? Co by vás, lidičky, mohlo ještě tak zajímat? Po organizační stránce naprosto skvěle zvládnutá akce, po technické stránce to mohlo být lepší, ale stejně to bylo skvělé. S dvanácti lasery by se jistě dalo dělat víc, než jen tupé kroužení dokola po aréně a roztříštění na stovky paprsků, které se zobrazovaly na protější straně haly. Taktéž světla, kterých byly přímo kupy, nebyla moc využita a byla to škoda. Potenciál měla větší, než nakonec osvětlovači využili. Zvukově byla akce asi od desíti naprostá lahoda a musím ještě jednou zdůraznit, že jsem nebyl na žádné halovce, kde by byl tak skvělý zvuk.

Ještě zbývá zmínit projekce a DJ/VJ set od pánů, kteří jsou rezidenty Transmission, Vission Impossible. Nejen, že jejich projekce byly nyní naprosto nejlepší, které jsem kdy v životě viděl – jakoby měli s DJi dlouho dopředu domluveno, co zahrají a připravili si vizualizace přímo pro různé songy, které během večera hráli, nebo mají ještě větší talent, než jsem si myslel. Jejich třičtvrtěhodinové hudební vystoupení bylo fajn – behěm něho jsme mohli slyšet starší pecky jako The Space We Are, Life Less Ordinary, 5 od projektu Aalto či In Silence od Randyho Katany.

Celkově bych akci hodnotil 8/10. Ale jen kvůli výkonům DJs Sana a Christophera Lawrence a nevyužitosti laserů/ světelného parku. Akce stála za návštěvu a výkony Ferryho Corstena a Above & Beyond mě přesvědčily, že má cenu na takovéhle akce ještě chodit. Nyní jsem ale zvědav na Tiësta, co předvede. Těším se na vás – třeba se tam potkáme. Nashledanou!