Report ze Summer Of Love od Romana

Co víc si přát! Úplněk s hvězdami okolo na skoro jasné obloze, teplý a klidný vzduch, všude kolem rozkvetlé slunečnice a muzika různých barev a stylů linoucí se z mnoha míst areálu dostihového závodiště v Pardubicích. Nic míň, než 9. ročník našeho nejtanečnějšího festivalu Summer Of Love, který tentokrát zvolil taktiku dvoudenního fesťáku. Každý den jsme byli svědky několika světových hudebních premiér a každý den pro nás byla připravena zábava minimálně až do rána.

Letos to byl pro mě první slunečnicový zážitek a nemám proč litovat. I kdyby se stalo to, že by vás momentálně nezaujal žádný z DJ´s, projektů nebo kapel hrajících až z osmi stageí (což by bylo stejně nepravděpodobné, jako kdybych vám tvrdil, že příští Czechtek se bude konat na zahradě ministra Bublana), zabavit jste se mohli řadou atrakcí, které pro vás byly přichystány. Namátkou: bungee jumping, stolních fotbálky, simulátor nárazu v rychlosti 30 km/h., piercing, tetování, hair studio a další. K dispozici bylo samozřejmě mnoho rozmanitých stánků s občerstvením se skutečně lidovými cenami. Nakoupit jste si mohli prakticky od desek po trička (které mimo jiné navrhovala zpěvačka Jitka Charvátová ze Skyline) snad úplně všechno.

Nemám co vytknout ani co se týče hygienické stránky festivalu nebo toho již nutného zázemí. Šatny byly, spousta míst na sezení také, i když některé tribuny byly docela daleko veškerého dění a člověk na nich mohl koukat leda tak do tmy a poslouchat dunění tu zprava, tu zleva. Co mě překvapilo, byl i velký počet rozmístěných houpacích sítí pro naprosto luxusní relaxaci, to jsem nikde jinde zatím neviděl.

LIVE PÁTEK A 2 PREMIÉROVÉ DJSKÉ VYSTOUPENÍ

Pátek byl ve znamení především live vystoupeních, menšího počtu hrajících pódií a takové té rodinnější atmosféry, protože hlavní nával tancechtivých lidí se čekal určitě až na sobotu. Většina hudební produkce končila krátce po půlnoci a do rána si na závodišti užívali hlavně milovníci techna, třeba společně s brazilským Pusherem. Zbytek lidí se mohl přesunout na 3 after party konající se různě po městě anebo jít spát a šetřit síly na sobotu.

Nejvíce okupovanou stage byla v pátek rozhodně Semtex Clash. Nejdříve jí rozehříval DJ Texx, ale já se těšil hlavně na Ecsona Waldese, kterého jsem si vydáním alba Sophia velmi oblíbil a byl jsem zvědav, jak to umí live. Umí to opravdu parádně. Se svým bubeníkem předvedl energickou show balancující na hranici breakbeatu a drum´n´bassu. Lidí ještě v areálu příliš nebylo, ale cestu si před Semtex podium postupem času našli. Po Ecsonově hudební a energické smršti předstoupila před již poměrně rozrostlé publikum česká taneční stálice Skyline. Tahle partička mě snad nikdy nezklame a každým svým vystoupením jsou lepší a lepší. Moc rád bych viděl reakce lidí na Skyline někde na zahraničním festivalu. Myslím si, že jejich produkce a hlavně velmi zábavné live koncerty jsou na světové úrovni.

Dalším velkým tahákem pátečního večera bylo netradiční vystoupení britských Kosheen. Netradiční v tom, že namísto klasického koncertu nám Kosheen předvedli vynikající progressive-houseový set s improvizovaným výkonem zpěvačky Sian Evans. O hity jako All In My Head nebo Catch lidi samozřejmě nepřišli, ale bylo to úplně něco jiného slyšet je v kooperaci třeba s Born Slippy od Underworld nebo Breathe od The Prodigy. Na tohle budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Jako poslední live act se v pátek představil Green Velvet. Tohohle milého černouška s opravdu originálním smyslem pro tanec jsem také měl tu čest slyšet prvně a zpočátku ve mně zavládlo mírné zklamání. Monotónní techno rytmy doplněné jeho občas až příliš divokým zpěvem mi přišly nudné a i většina lidí se jen pohupovala do rytmu. Od druhé poloviny vystoupení, kdy zazněla největší pecka večera, Flash, jsem však názor změnil. Přibylo víc atmosféry a lidi si začali Green Vevlvetovo vystoupení pořádně užívat.

V Global Zone stanu zahrála poprvé v česku někdejší miss Thajska Nakadia a co jsem stihl slyšet, šlo jí to pěkně od ruky a i pohled na ní byl více než okouzlující. Po ní vystoupil Afrika Islam, který všechny doslova rozsekal, ale jelikož jsem ho měl možnosti více slyšet až v sobotu, ještě se k němu vrátím. Ještě se v Global Zone premiérově představili Märtini Brös z Německa, ale ty jsem už nestihl ani chvíli, ale jak jsem si stačil všimnout, moc lidí si k nim cestu nenašlo.

SOBOTA… MOŽNÁ PŘIJDE I PAROUBEK S BUBLANEM

Možná jste zaregistrovali oficiální pozvánku pro ministra Bublana a premiéra Paroubka. Bohužel se asi zalekli kabonícího se počasí a návštěvu Summer Of Love vzdali. Ale věřím, že být hezky, určitě dorazí a pořádně zapaří, protože v sobotu bylo rozhodně na co! Obloha se sice malinko zatáhla, ale měsíc svou krásou stále svítil na všechny návštěvníky festivalu a nespadla ani kapka, takže i další noc byla pouze ve znamení lásky, míru a muziky.

Největším problémem se pro mě v sobotu stal čas. Bylo ho ukrutně málo a stíhat všechny DJe a kapely, co bych chtěl se prostě nedalo. Úplně na začátek jsem si dal českou kapelu Sci*Fi*Psi a trochu škoda, že si na ně našlo cestu jen pár desítek lidí. Já osobně jsem se bavil, ale v takhle brzkou hodinu jsem ještě neměl příliš chutí dělat něco jiné než jen stát, pohupovat se do rytmu a vychutnávat si muziku, především z jejich alba Jetlag.  Příští rok snad dostanou k dispozici lepší čas. Přeci jen jsem ale utekl o něco dříve mrknout na německý projekt Northern Lite, který s charismatickým zpěvákem dokázal zabavit již hodně početný dav před sebou. Jejich svižné a rafinované electro mě o to víc navnadilo na premiérové vystoupení projektu Thomase Schumachera, Elektrochemie LK. A netěšil jsem se zbytečně. Celou tu třičtvrtěhodinku jsem se vyloženě bavil. Hudba byla prvotřídní, především z druhého alba Come Right On Top a v živém provedení zněla ještě lépe než na CDčku. Nový nádech všem skladbám také dodala Thomasova doprovodná zpěvačka, která výborně zpívala, komunikovala s davem nebo prostě jen tancovala po pódiu a bylo se tak i na co koukat. Za všemi mašinkami stál samotný Thomas a co ten tam předváděl se svým tělem, to se nedá ani popsat. Ani snad žlutý plyšák Flat Eric na něj nemá.

Po skončení jsem se vydal zpátky do Global Zone na Ohm Square, kteří začali až s 90ti minutovým zpožděním způsobeným technickými problémy. Charlie One s celou kapelou ale potom ze sebe vydali maximum a lidé na zpoždění zapomněli. Čekat se rozhodně vyplatilo. Vrchol večera a hudební masakr ale měl teprve přijít. Opět to na Summeru rozbalil Afrika Islam a tentokrát ještě více. Důkazem toho byl fakt, že o Afrikovy díky velkému zpoždění nevědělo mnoho lidí a za 5! minut jeho hraní byl stan natřískaný ze všech stran. Afrika hrál neuvěřitelně. Ve zběsilém tempu střídal desky rychle za sebou, scratchoval, bavil lidi svými hláškami do mikrofonu… Ve druhé polovině setu přišel Afriku  podpořit chlapík s elektrickou kytarou a jamoval přímo na pódiu do ostrého techna, který Afrika právě do lidí valil. Znělo to neuvěřitelně a pro mě to byl největší hudební zážitek z celého Summer Of Love.

Dalším, pro mě skutečně labužnickým zážitkem, byl brazilský drum´n´bassový DJ v kulichu, Ban Ban, který hrál na podiu zaštítěném rádiem Evropou 2. Celou tu rozjetou show jsem sledoval asi až od druhé poloviny a chvíli na to co jsem přišel vyhazoval tenhle sympatický DJ jednu uvařenou desku mezi lidi před sebou. To mě utvrdilo ještě více, abych zůstal. Ban Ban hrál hodně melodicky, přesto velmi tvrdě. Gramofony používal jak hudební nástroj a ty kouzla co s nimi uměl se tak často nevidí. Jsem rád, že je ještě dost DJů-hvězd, kteří přijedou z druhého konce světa, na nic si nehrají a dobře baví nejen sami sebe, ale i lidi, kteří kvůli nim přijeli.

Velké zklamání u mě zavládlo ve chvíli, kdy ve svém čase ani dlouho po něm nevystoupil na Semtex podiu německý projekt Alter Ego. Na ten jsem se těšil velmi. Za vše mohly opět technické problémy. Takže po protahujícím se setu Steva Rachmada za mixážní pult přišel rovnou Richie Hawtin. To už ale bylo na mne po dvou dnech skutečně hodně a pomalu jsem se vydal na cestu domů.

Jak to tak vypadá, nemám co vytknout. Line-up letošního Summeru nabídl velmi pestrou škálu DJs a kapel, z nichž si musel vybrat každý kdo na závodiště přijel. Organizace nikde neskřípala, počasí kupodivu vyšlo, tak jsem maximálně spokojen. A jelikož jsem nebyl na festivalu Love Planet v Táboře a nevím, jaké to bylo tam, Summer Of love se pro mě stává nejlepším festivalem tohoto léta.

+ line-up a především výkony Afriky Islama a Elektrochemie LK
+ počasí
+ "lidové" ceny
+ bohaté zázemí festivalu a skvělá organizace
+ Paroubek s Bublanem naštěstí nepřišli ;-)
+ skvělí partypeople
- v sobotu tak od půlnoci podobné hudební zaměření více pódií najednou
- Paroubek s Bublanem bohužel nepřišli ;-)